Nedávný kolaps elektrických přenosových soustav způsobil mnoho problémů jak lidem, tak i firmám. Občané chtějí proto oprávněně vědět, kdo za to může. Zatím se ví jen to, že celou lapálii způsobil jeden spadlý drát. Touto problematikou se zabýváme v našem komentáři na týden Něco o spadlém drátu.

Šetření je boholibá vlastnost. Lidé šetří aby si koupili byt, auto, či se uspokojili něčím, co jim přinese radost. A když se jim podaří splniit si svůj sen, tak mají dobrou náladu, smějí se, setkávají se svými známými v restauracích, aby se jim pochlubili, co si za svoje ušetřené peníze pořídili. Ale nemusí to být někdy až tak dobrý nápad, protože takové chlubení mnohdy zasévá zlověstné sémě závisti a nepřejícnosti. Lidé sedící kolem stolu pak doslova hltají vaše vyprávění, ale v hloubi duše pátrají, kde že jste na to vzali, jestli jste si to vůbec mohli pořídit ze svého platu. Ale s tím už musíte počítat, a  tak se v tomto případě vyplatí mlčet.

Taková šetrnost je zdravá, nikomu neškodí a přináší lidem uspokojení s pořízených věcí, na něž si ušetřili. Horší je však to, když se na jedné straně šetří, a na druhé straně se peníze vyhazují oknem. Zářným příkladem takové činnosti je český stát. Už dlouhá léta vždycky přijde po volbách nová vláda a slibuje lidem, že dá veřejné finance do pořádku. Chvíli to možná opravdu dělá, ale pak jak se říká zvlčí a začne zmatkovat. Propadne se do nesmyslných dotací, které poskytuje různým neziskovým organizacím, větrníkářům a slunečkářům, ale i dalším spolkům, které nestydatě vytahují jak peníze z Evropské unie, tak i z Českého státu. Všechny vlády bez rozdílu nad tím postupně ztrácejí kontrolu až do té míry, že pak zapomínají na občany a jejich potřeby. Zapomínají i na to, že politici hospodaří s jejich penězi, které oni vybírají na provoz státu, z nichž by měly jít zákonitě finanční prostředky na projekty, které slouží všem občanům, ale v tomto případě i na údržbu elektrických rozvodů, aby byl dostatek energie na všechny lidské činností. A lidé pak chtějí vědět, jestli stát dává na tento účel dostatek financí. Něco o tom se sice dozvědí, ale podrobností jim zůstávají ukryty v šanonech uložených v kancelářích státních úřadů. Ať už je to jakkoliv, lidé si stejně nakonec myslí, že se do tohoto resortu dostatečně neinvestuje a že to je pravá příčina nedávného výpadku elektrické energie, který Česko postihl. Protože občané vědí, jak stát šetří na všech úrovních. Ale stejně jim to nedá, a ptají se, kde že se to zadrhlo a selhala-li v okamžiku kolapsu právě státní firma ČEPS (Česká elektro energetická přenosová soustava). Ta se však stále vymlouvá, že za to nemůže a že celou záležitost prošetřuje. Politici si to přehazují jako horký brambor, ale ať dělají co dělají, pořád na nich zůstává stín zodpovědnosti vůči občanům, protože z jejich daní fungují a ti chtějí zákonitě vědět, co se s jejich penězi děje  

V této souvislosti si pak pokládají otázku, proč jeden spadlý drát, o němž tato státní firma mluví a který prý celou věc způsobil, mohl vlastně spadnout. Do myslí lidí se nenávratně vkrádá podezření, že to bylo asi nedostatečnou údržbou a renovací přenosových sítí, což však tato státní firma rezolutně odmítá a tvrdí, že údržbu pravidelně zajišťuje. Přesto ale někteří odborníci údajně tvrdí, že údržba některých přenosových soustav měla být provedená již před mnoha lety, což se však prý dodnes bohužel nestalo. A politici se z toho nevykroutí, protože ČEPS je vlastněn státem, který v tomto případě zastupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. A to se i přes různé vytáčky nemůže nezbavit zodpovědnosti za tu strašnou újmu, kterou občanům výpadek uštědřil. Ale aby si nikdo nemyslel že černý mrak viny padá jen na současné vedení tohoto ministerstva, i když za čtyřleté vládnutí současné politické reprezentace se mohlo ledacos napravit. Podstatnou část viny na tom nese i minulá Babišova vláda, která v tomto ohledu neudělala taktéž převratné kroky, protože právě hnutí ANO mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu v gesci. Místo trsání a křepčení na různých předvolebních propagandistických spotech, by se měli představitelé tohoto hnutí pochlapit a přiznat i svůj díl viny v této záležitosti. A neměli by jak vosy bodat do současné vlády.

Takže jaké je rezimé? Nikdo nic neudělal, nikdo není za nic zodpovědný. Asi nás navštívili mimozemšťané a laserem drát usekli, a pak se bavili, jak se dusíne. Ale teď vážně. Tak nám teď přichází na rozum i otázka, jestli stát nezapomene na dotčené firmy, aby našel tu slušnost a nahradil jim alespoň z části způsobené škody. Nebuďme však optimisté. Protože podíváme-li se poněkud pozorněji do tváří českých vládních politiků, tak můžeme soudit, že by se toho mohly dočkat až budoucí generace. Ale teď už dost, abych zbytečně neřečnil. A tak prdnul drát a všechno zůstalo stát, a dál už nic, mlha přede mnou mlha za mnou.

Josef Machač