Kvalitní a efektivní úroveň vzdělávání si pro naše děti přejeme všichni, bez ohledu na politickou příslušnost. Ale cesty k němu se mohou někdy podstatně lišit. Zahájení školního roku už máme dávno za sebou a řada občanů jako každý rok prožívala slavnostní okamžik, kterým byl nástup jejich dětí a vnuků do prvních tříd. Pro mnohé bylo jistým překvapením, že hned na začátku školního roku si pan starosta Prahy 7 s vedením radnice připravili dopisy pro ukrajinské školáky v prvních třídách. Nejzajímavější z obsahu je tato část: V naší zemi žijí dobří lidé. Ale vyskytují se tady také lidé, kteří u ostatních vzbuzují nenávist….Pokud by se k Tobě někdo choval špatně, přijď k nám na radnici a my Ti pomůžeme…..
Neznáme přesně důvod této obavy o ukrajinské děti, obzvlášť když v některých prvních třídách se jejich počet v poslední době rapidně zvýšil. Možná že by měly dostat dopis i české děti s nabídkou starostenské ochrany. V každém případě je nutné poděkovat učitelům a ředitelům, protože práce s dětmi, které se teprve učí česky není jednoduchá. S inkluzí se naše školství téměř vyrovnalo, ale neznalost češtiny je podstatná překážka pro děti všeobecně z cizích zemí, což přináší zejména problémy pro učitele, kteří s nimi mají víc práce než s těmi ostatními. Řešení situace je obtížné. Určitě je nutné ukrajinské děti, ale i ty s ostatních zemí začleňovat do českých poměrů, ale v žádném případě to nelze provádět na úkor českých dětí. Taková strategie je zřejmě příčinou toho, že počet přijatých dětí na gymnázia, jak v jednotlivých regionech, tak i v Praze 7 za poslední roky téměř neroste. Ale to lze pokládat jen za jednotlivý názor, a tak reálnou situaci by měly především posoudit příslušné sociologické průzkumy.
Ať je to tak či onak, je potřeba v tomto směru dojít k nějakému uspokojivému řešení. U dětí s nevyhovující znalostí jazyka je nezbytné provádět vstupní jazykovou diagnostiku, a proto hned na začátku jim nabídnout bezplatnou jazykovou podporu. Důležitá je organizace výuky, dělení hodin na menší skupiny, jakož i jazyková podpora v mateřštině. Byly by potřebné i zvláštní metodické postupy pedagogů, seznamovací aktivity, různé projekty, zapojování rodičů, apod. V rozhovorech s občany se často objevují stížnosti na různou úroveň výuky jazyků. Na první pohled by se zdálo, že to není až tak důležité, ale ve skutečnosti se jedná o problém, který by se měl na školách určitě řešit. Od první třídy je povinná angličtina a od 6. třídy další jazyk. Zajištění kvalitních učitelů je pro ředitele náročné, protože poptávka po nich je obrovská. V celé záležitosti hraje roli i skutečnost, že ředitelé škol nemohou odborníkům v tomto oboru nabídnout tolik peněz jako jim může nabídnout privátní sféra. I tak je možné mnohé zlepšit, protože výuka cizích jazyků na základních školách může probíhat na několika úrovních, v nichž je potřeba upřednostňovat takové postupy, které by měly preferovat následující priority. Měly by se zejména využívat moderní technologie, zapojovat rodilé mluvčí, důkladněji zajistit vzdělávání pedagogů, ale je třeba také organizovat mezinárodní jazykové stáže. Zajímavým benefitem by mohlo být i poskytování služebních bytů za příznivou cenu nájemného.
České školství má mnoho jiných problémů, které je třeba překonat, ale ty, které tu uvádíme jsou řešitelné v poměrně krátké době. Zvýšení úrovně vzdělávání není jen věcí školních osnov, které by měly především rozvíjet sofistikovanou výuku, ale hrají zde podstatnou roli i finanční prostředky na provoz škol, které do nich posílají zřizovatelé, jimiž jsou v jednotlivých regionech zejména radnice, které by tam měly uvolňovat takové finanční prostředky, aby bylo možné realizovat zajímavé projekty, které pozvednou do budoucnosti české školství na co nejvyšší úroveň.
Josef Machač