
S diktátory a zločinci se nevyjednává. Pokud jde o ty autokraty, kterým se nechce odejít ze státních funkcí, protože jejich cílem je zajistit si neomezenou moc, v tom případě je potřeba jim diplomatický patřičně šlápnout na krk, aby pochopili, že už toho bylo dost. Ty zločince je potřeba dát okamžitě za katr a nemít s nimi slitování. Proti takovým grazlum všeho druhu musí demokratické země postupovat jednotně, aby to mělo nějaký efekt. Pokud to ale neudělají, tak se mohou setkat s tím, že jim budou takoví mizerové vyhrožovat sílou a čekat, kolik toho vydrží. Ti, kteří nejsou tak silní a jejichž režimy nejsou mezinárodně uznány, pak korzují po světě a snaží se, aby tomu tak bylo. Pokud toho dosáhnou, zapomenou na své sliby a provádějí své rejdy dál. Tak to je i v případě Talibanu, jenž se dostal k moci po školáckém rozhodnutí NATO a Bidenovy administrativy, odsunout spojenecká vojska z této země.
U nás se o tom moc nemluví, ale před několika dny přinesl německý deník Bild šokující zprávu z návštěvy Talibanu v Norsku, která proběhla na pozvání tamní ministryně zahraničí Anniken Huitfeldt (52), a kam o víkendu přijelo patnáct islamistů, aby prosazovali oficiální uznání své vlády. Veřejnost ale šokovala informace, že na palubě se nacházel i člen teroristické sítě Haqqani.
Kromě ministra zahraničí Amira Chana Muttaquiho (52) byl v soukromém letadle Dassault Falcon 7X, finské charterové společnosti Jetflite, také Anas Haqqani (cca 27), potomek sítě Haqqani, která měla v minulosti na svědomí stovky teroristických útoků. Stála za bombovým útokem na německý generální konzulát v Mazar-e Sharif v listopadu 2016, což mělo za důsledek 6 mrtvých, 128 zraněných, z toho 38 dětí. Provedla i útok na kábulskou diplomatickou čtvrť v květnu 2017, kde bylo více než 50 mrtvých a přes 320 zraněných. Sám Anas byl v Afghánistánu dvakrát odsouzen k smrti a USA vypsaly na hlavu jeho bratra Sirajuddina. odměnu ve výši deset milionů dolarů.
Z jednání některých zemí je totiž patrné, že už pomalu přistupují k navázání vztahů s Talibanem, i když mají zajisté informace o tom, že dodržování lidských v této zemi je na bodu mrazu. Tak jako Norsko, vede s ním už delší dobu tajná jednání v Kataru i špičkový německý diplomat Jasper Wieck, a současně tamní mistryně zahraničí Annalena Baerbock (41, Zelení) představila v prosinci strategii pro Afghánistán, což prý nekonzultovala s kancléřstvím, ale ani s koaličními partnery. Co k tomu víc říct? Asi jen to, že z takových styků nemůže vzejít niic dobrého, protože když tito zločinci pocítí, že se jim ustupuje, začnou si dovolovat stále víc. A to by si také mělo světové demokratické společenství uvědomit a zvažovat ústupky, které v prospěch islamistů hodlají učinit. Takové experimenty by se mu mohly v budoucnosti zle vymstít.
J F Wanka, Mnichov