Žena kompromisů odchází?

Ještě před pandemií jsem si chtěl splnit jeden takovej sen. Už mnoho let předtím jsem přemýšlel nad tím, že procestují Německo, křížem krážem. Teď to ovšem není možné, protože nic nefunguje díky covidu. Není se kde ubytovat, není možné navštívit památky, a tak by mě tahle cesta ani nebavila. No tak sedím doma u počítače, na pivo nechodím, protože knajpy jsou zavřené, ale občas vstanu od práce a podívám se z okna. Vidím stále stejné domy, stále stejnou ulici. A v téhle atmosféře ještě myslet na cestování? Nechat si pořád šťourat v nose? To po mně nemůže nikdo chtít. Tak se  v té mizérii mohu alespoň důkladně zamýšlet nad tím, co se kolem mě děje. A německá politická scéna, to je vydatné sousto

V poslední době se ve světě dere na povrch zemský nová levicové filozofie, která se pasuje do role zachránce naší planety. Prý škodíme naší planetě jen tím, že vůbec žijeme a že starší generace ji zaneřádily, a oni to musí napravovat. Tito lidé předpovídají různé katastrofické scénáře v jejím dalším vývoji a svoje názory neúnavně rozšiřují zejména mezi mladé lidi, protože dobře vědí, že právě oni se mohou strachovat o svojí budoucnost. Udržují tento plamínek při životě, seč mohou. Jisté levicové politické kruhy zjistily, že marxistická doktrína přestala fungovat, a tak vymýšlejí další alternativy, jak se opět dostat do povědomí lidí. Zneužívají pochopitelné snažení lidstva zkvalitňovat svůj životní prostor tak, aby nebyla narušována přírodní rovnováha. Ale budoucnost může jejich předpovědi zcela vyvrátit. Nové technologie, jimž budou nepochybně patřit další staletí, vyřeší vše bez toho, aby to tyto skupiny lidstvu stále připomínaly a honily si na tom politické body.

A právě Německo na tyto tendence slyší, i když v době pandemie ustoupily do pozadí. Lze říci, že v tomto procesu hraje hlavní roli i kancléřka Merklová, která se snaží pro svoji stranu získat hlasy v blížících se parlamentních volbách, ale zvláště i proto, že preference tamních zelených viditelně stoupají, což by mohlo vést k tomu, že by se s nimi její strana mohla ocitnout v koalici. Ta však oznámila odchod z politiky, a tak zatím není jasné, jak se k tomu postaví nové vedení CDU.

Ten, kdo čte pravidelně německý tisk tak zjistí, že právě ona je jim označována za političku, která volí v mnoha situacích kompromisní řešení. Že preferuje uzavírat dohody vyhovující všem. Velkou kritiku si v minulosti vysloužila zejména tím, že otevřela hranice migrantům ze zaostalých zemí, ale následně ji zastínila pandemie. Její popularita je v Německu stále vysoká. I preference její rodné strany CDU to potvrzují. Podporuje ji 35 procent voličů. Merklová se shodne se všemi. Byla v koalici se zelenými, se svobodnými, ale nyní vládne i se socialisty. I když tato spolupráce občas drhne, Merkolová vždy uspokojí ambice obou stran. Chybí jí však dlouhodobá vize, což ostatně tvrdí i političtí analytici. Vize, která by určovala budoucí směřování CDU, ale i celé země.

Uvidíme, jaký pohled na to bude mít nový stranický předseda Armin Laschet. Tento pán je často kritizován za vstřícný postoj ke státům, které demokracií zrovna nehýří a mnozí mu vyčítají zejména jeho vlažný postoj k Rusku. Jiní zas tvrdí, že takové závěry jsou ukvapené, protože Laschet je zastánce trpělivého vyjednávání a kompromisů. Takže se zdá, že pokud bude kancléřem, stane se v tomto směru jejím následovníkem, a proto nelze očekávat v tomto směru žádné výrazné odchylky od současné vládní politiky. Stane se CDU opět stranou na jedno použití a spojí se právě s tím, kdo ji zaručí vládnutí? Nebo se posune ze středu spíše doprava? Odejde Merklová opravdu z politiky, nebo se stane jakousi šedou eminencí v pozadí strany, ale i celé Evropské unie? To ukáže teprve čas.

Josef Machač, F J Wanka