Posuzujeme-li určitou situaci nebo někoho, nebo něco, neubráníme se bezpochyby emocím. Přísně posuzujeme ty, kteří nám nejsou sympatičtí, k nimž cítíme určitou zášť nebo nejsme jejich přívrženci. Prostě posuzujeme-li věci nebo události, kterým nejsme nakloněni, máme tendenci je veřejně pranýřovat, hledat argumenty, proč jsou opravdu tak špatné, a tak možná někdy trochu opomíjíme realitu. Jak ovšem zjistit, kde ta pravda opravdu je? Jeden říká to, druhý zase ono, a nakonec z toho vznikne směs, která připomíná množství luštěnin nasypané do jedné nádoby. Teď si výběr ten správný druh. A tak hrábneme do té nádoby a vybereme jen tu sortu, kterou jíme nejraději. Se směsicí názorů je tomu zrovna tak. Ale pozor! Vybereme-li ten, co je nám nejblíže, i tak k němu musíme připojit vlastní úsudek. Vždyť jsme přece přemýšlející lidé. Musíme úzkostlivě hodnotit to, co nám ten nebo onen řekne. A to je naše vnitřní pevná hráz, kterou si nesmíme nechat nikým prolomit.
Žijeme totiž v době, kdy jsme zavaleni informacemi. Sdělovací prostředky všeho druhu na nás chrlí nespočetné množství informací, a ty se mnohdy zásadně liší. Záleží na pohledu každého subjektů na určitý problém. A že politika v tom hraje téměř stěžejní roli, to snad není potřeba připomínat. Ale ať nás její drápy sevřou jakkoli, přece jsou pro nás občany důležitá holá fakta. Jen my sami pozorujeme na svých osudech to, co se právě v určitém čase děje. Jako zaměstnavatelé ohodnocují svoje zaměstnance, tak i my bedlivě sledujeme politiky, které posílají naše volební hlasy do vedoucích státních funkcí a kteří jsou placení z našich daní. A tady je důležité to, aby takové občanské posudky pocházely z naší hlavy a abychom nebyli závislí na tom, co se nám servíruje. Dosavadní prožitý život je nejlepší četník. Buď s ním jsme spokojeni, nebo ne.
A právě s kvalitou našeho současného života spokojeni být nemůžeme. I když, ho citelně poznamenal čínský vir a mnoho lidí díky němu vážně onemocnělo, přesto současná vláda tento stav, viditelně nezvládla. Když už v létě dobře věděla, že vývin vakcíny je ve stádiu testování, navzdory tomu se na jeho vstup na trh nepřipravila. Začala vytvářet očkovací strategii v době, kdy některé státy jako je Německo už ji připravili s předstihem. Další problém je ve vládních opatřeních. Jejich nutnost lze vzhledem k narůstajícímu počtu nakažených chápat, ale jejich hierarchii, kterou vláda zavedla a sama jí nedodržuje, je třeba nutně nazvat chaotickou a předem nepromyšlenou.
Mnoha firmám znemožnil stát podnikat. Měl by jim ale zaručit kompenzace, které by je alespoň v mezích možností odškodnily. Neděje se tak, přestože vláda tvrdí, že tak činí. Realita je však úplně jiná. Naplácala množství programů, z nichž ani jeden není zcela ideální. I tu pětistovku na den nedostali všichni, kdo byli poškození. Finanční správa se kroutí jako had, než ji potřebným přiřkne. Dokonce jim dává najevo, že když svoji žádost stáhnou, vyhnou se tím různým nepříjemným kontrolám. Sám s tím mám osobní zkušenost. Chaos a neschopnost řešit současnou pro občany těžkou situaci, to je melancholický obraz současné Babišovy vlády.
Žijeme ve dvou světech. V tom jednom se nám tvrdí, že všechno je zalité sluncem a že ti, kdo na něj mají jiný názor, jsou dezinformátoři. Ten druhý je prošpikovaný tvrdými fakty, která nelze pominout. Ke kterému se přiklonit? To si musí každý občan rozhodnout sám.
Josef Machač