Evropská unie dodnes nevyřešila otázku migrace, i když své občany stále ubezpečuje, že už v tom konečně udělá pořádek. Zatím se nic neděje, a proto Evropu v mnoha ohledech čeká nejistá budoucnost.

Evropská unie dodnes nevyřešila otázku migrace, i když své občany stále ubezpečuje, že už v tom konečně udělá pořádek. Zatím se nic neděje, a proto Evropu v mnoha ohledech čeká nejistá budoucnost.

Jednoduše řečeno. Změna migrační politiky bude opět v nedohlednu. Ale jedno je jisté. S určitostí se nainvestují další finanční prostředky do programů, které příliv migrantů přímo podpoří, čímž zůstane řešení migrační politiky opět na bodu mrazu.

Evropská unie dodnes nevyřešila otázku migrace, i když své občany stále ubezpečuje, že už v tom konečně udělá pořádek. Zatím se nic neděje, a proto Evropu v mnoha ohledech čeká nejistá budoucnost. 260

Na Evropu se to valí ze všech stran. Už delší dobu zaostává v konkurenceschopnosti vůči okolnímu světu, ale zatím není ani jednotná v tom, zda by měla v budoucnosti směřovat spíše k federativnímu uspořádání anebo zůstat nadále v takové podobě, ve které funguje dnes. Po volbách do Evropského parlamentu, kdy opět zvítězily politické síly, které nejsou zrovna zárukou ekonomického růstu a prosperity, se opět dostává na přetřes otázka migrace, která jen tak mimochodem není dodnes vyřešená a která dále zůstává dluhem vedení Evropské unie vůči evropským daňovým poplatníkům, z nichž stále ždímá peníze, aby dlouhodobě investovalo do nesmyslných projektů, které migrační přesuny přímo podporují. Dál sem proudí spousty lidí z mnoha světových stran, ale tyto obří přesuny nejsou stále pod kontrolou, i když evropští politici tvrdí, že se o to snaží. Ale všechno zřejmě zůstane při starém. A to i po znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. I když dochází k různým návrhům od jednotlivých evropských států, jak by se měla tato palčivá otázka vyřešit, přesto stále nedochází k uspokojivému řešení celé situace. A to i navzdory tomu, že migranti zejména z islámských zemí zde stále páchají trestnou činnost, čímž ohrožují občany celé Evropy. Zákeřnost těchto lidí je nevyzpytatelná, a i přes zavádění bezpečnostních opatření nikdo neví, kdy a kde najednou udeří. Zářným příkladem toho, kolik zla jsou takoví lidé schopni napáchat, je i masakr, který se nedávno udál v německém Magdeburgu. I když v tomto případě byl prý pachatel přímým odpůrcem Islámu, tak i takové tvrzení nemusí být zcela věrohodné a čert ví, co ho k tomu vlastně vedlo. Faktem nadále zůstává, že to byl člověk, který nepocházel z Evropy, a že i když žil delší dobu v Německu, tak se nemohl nikdy přiblížit hodnotám evropské civilizace.

Ale nejen islámští radikálové vkrádající se do civilizovaných zemí mohou být nebezpečni. Postrachem pro společnost zůstávají i ti, kteří se v té nebo oné zemi narodili, ale jsou načuchlí různými zcestnými ideologiemi. To potvrzuje i další nedávný masakr v americkém New Orleans, kde pachatel vjel nemilosrdně svým vozem do lidí. A přestože se narodil v Americe, tak mohla k takovému hrůznému činu klidně stačit nespokojenost s jeho vlastním životem. Pak je jenom krůček k tomu, aby se v takovém člověku zrodila nenávist k okolnímu světu. Ale vraťme se do Evropy.

A co zde mohou očekávat evropští občané v otázce migrace od nového vedení Evropské komise? Budoucnost je nejistá. Stále se budou zřejmě prosazovat různá řešení, která však nikam nepovedou. Stále se povedou učené řeči, ale nula od nuly pojde. Co však můžeme s jistotou předpovědět, aniž bychom byli nějací věštci je to, že všechno, co v této problematice učené hlavy ve vedení Evropské unie vymyslí, zamíří jen k tomu, že budou dál vyhazovat finanční prostředky evropských daňových poplatníků z oken, aby je posléze vítr rozfoukal do nekonečna. Jednoduše řečeno. Změna migrační politiky bude opět v nedohlednu. Ale jedno je jisté. S určitostí se nainvestují další finanční prostředky do programů, které příliv migrantů přímo podpoří, čímž zůstane otázka migrační politiky opět na bodu mrazu. Evropu prostě čeká ve všech ohledech nejistá budoucnost.

WAF  

Další články

Lidé stále častěji vnímají chaos na Ministerstvu práce a sociálních věcí, protože se ukazuje, že tam jedna ruka neví, co dělá ta druhá. Všímají si i toho, jak funguje Česká pošta, která mohla být prosperujícím státním podnikem. Zatím jde všechno v těchto institucich od desíti k pěti. Bude tomu jinak? 211

Lidé stále častěji vnímají chaos na Ministerstvu práce a sociálních věcí, protože se ukazuje, že tam jedna ruka neví, co dělá ta druhá. Všímají si i toho, jak funguje Česká pošta, která mohla být prosperujícím státním podnikem. Zatím jde všechno v těchto institucich od desíti k pěti. Bude tomu jinak?

Ale na druhou stranu by si měl předseda vlády pan Fiala dávat na přešlapy svých koaličních partnerů větší pozor, protože i za jejich činy jako ministerský předseda zodpovědný prostě je. Kéž mu to vnukne inspiraci v tom smyslu, že každý silný stát, měl by mít i silnou a zodpovědnou sociální politiku. Měl by si ve své kuchyni dokonale zamést, ale dávat si i pozor na to, že by ho mohly před podzimem tyto jeho přívěsky snadno podrazit. Nebylo by to poprvé.

Přečíst článek
Nedávné parlamentní volby v Německu přinesly mnohá překvapení. Křesťanské strany je sice vyhrály, ale ne s takovým výsledkem, aby si zajistily pohodlnou většinu v parlamentu. Nad touto problematikou se zamýšlí J. F. Wanka ve svém fejetonu na týden Debakl. 214

Nedávné parlamentní volby v Německu přinesly mnohá překvapení. Křesťanské strany je sice vyhrály, ale ne s takovým výsledkem, aby si zajistily pohodlnou většinu v parlamentu. Nad touto problematikou se zamýšlí J. F. Wanka ve svém fejetonu na týden Debakl.

Frakce CDU-CSU nedostala v německých parlamentních volbách pohodlnou většinu v Bundestagu. Musí se tedy opět spoléhat na levicové socialisty. To se jí však může do budoucna vymstít, protože Alternativa pro Německo by mohla dosáhnout v těch příštích volbách takového výsledku, že už bez ní nebude možné složit budoucí vládu. Z toho plyne poučení. Je lépe svého politického soka usměrnit v koaliční vládě, než ho nechat neomezeně vládnout.

Přečíst článek
Přiklání se Amerika k Rusku? Pokud se to skutečně stane, co to může přinést pro demokratický svět? Nic dobrého. Takové jednání by Vladimíru Putinovi dodalo ještě větší kuráž v jeho imperiálním tažení. 226

Přiklání se Amerika k Rusku? Pokud se to skutečně stane, co to může přinést pro demokratický svět? Nic dobrého. Takové jednání by Vladimíru Putinovi dodalo ještě větší kuráž v jeho imperiálním tažení.

Může to skončit tak, že se Trump s Putinem skutečně dohodne bez Ukrajiny, ale že pak Evropu využije pouze jako příštípkáře? Podle všeho se tak asi stane. Ale to ukáže až budoucnost.

Přečíst článek

Líbí se vám naše práce?

Jsme nezávislý blog, který se snaží přinášet aktuální informace z Česka o vědě, politice a kultuře. Naše redakce funguje díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud se vám líbí, co děláme, můžete nás podpořit libovolným příspěvkem na účet:
246279785/0300 Číslo účtu zkopírováno.

Děkujeme za vaši podporu, která nám pomáhá zůstat nezávislí!

Neváhejte nás kontaktovat