EN
DE
Mžik a je tu politik
Jak bude asi lidstvo žít za padesát, sto a více let? To je otázka, kterou si lidé pokládají od nepaměti. Každý v časovém údobí, v měmž momentálně žije. Ti, kteří žili ve středověku a nacházeli se ve špatné životní pozici, snili o lepší budoucnosti svých potomků. A tak to šlo po staletích dál a dál, aby se posléze tato posloupnost táhla jako nekonečný povlak světovými dějinami.
A právě v této době se snaží někteří politici, ale i různá levicová hnutí, prostřednictvím vyhlídek do budoucnosti, nastolit nový společenský řád, který by nám mohl mnohdy připomínat totalitní režimy z nedávné české historie. Ne ovšem tak rezantní, ale přesto se snažící v některých případech lidem rozkazovat, jak by se měli chovat. Pod rouškou zhoršujících se klimatických změn na naší planetě, spřádají různé katastrofické scénáře o tom, co se stane v budoucnoti. Ne že by tito lidé nacházeli konkrétní řešení, ne že by přicházeli s konkrétními inovativními nápady, oni takový přístup vyloženě přehlížejí, a co je na tom nejhorší je to, že si nechávají za své mnohdy stupidní nápady, které v praxi nelze použít, tučně zaplatit. Na venek totiž tvrdí, že jim leží na srdci kvalitní život pro příští generace, ale ve skutečnosti je svrbí prsty, aby něco šoupli do svých kapes. Mají totiž kvalitní numismatický čich, s jehož pomocí zjišťují, že ruka Páně je v Evropské unii patřičně otevřená. A proto ti, kteří se dřív zaklínali proti evropské zelené politice, tak teď, když sedí pohodlně u lizu, jsou její nejzuřivější propagátoři. Stačí, když Evropská komise zachrastí patřičně měšcem, a ony osoby se klaní až k zemi.
A právě tito pochlebníci měli před krátkym časem velmi tučné žně. Zrovna tehdy, když se rozhořely požáry na španělských ostrovech. K tomu se přidávají vysoké teploty v jižních zemích Evropy, a znovu rezonuje silné téma pod názvem klimatické změny, které už ostatně proudí veřejným prostorem dlouhá léta. Mědia dodnes bijí na poplach, jak prý tu v budoucnosti všichni uhoří, a kýho čerta ještě. Ne z toho důvudu, že by milovala lidstvo, ale kvůli vyšší sledovanosti, a tîm i vyšším cenám reklamy. Ale v této bubácké mašínerii opět nezaznívá ani jedna rozumná píď nějakého nápadu, jak z toho ven. Že když současná civilizace svým chováním asi nepřispívá ohleduplným způsobem k obvyklým pochdům v přírodě, tak jakýmiže energiemi bychom měli nahradit ty současné pohonné systémy? Ani náznak inovace, ani náznak návrhů na nové pohonné technologie.
Stává se opravdu budoucnost takovým strašákem, jak ji předpovídají lidé šířící zelenou ideologii? Proč by jsme právě my Evropané, měli nést tu největší zodpovědnost za stav klimatu? Uvědomuje si vůbec někdo, že právě totalitní státy, jako je Rusko, Čína, Irán a další autoritářské režimy, jsou jedni z největších znečišťovatelů ovzduší na naší planetě? Škoda se na to vůbec ptát, protože víme, že zelení aktivisté zastoupeni v Evropské komisi, se neodvàží těmto státům něco diktovat, takže můžeme být ujištěni, že celosvětové řešení této problematiky je zatim nedohlednu. A tak se budou dál ukájet jen na svych vlastních občanech. Že stačí jen mžik a je tu politik, který včera lál, a dnes je plny chvál.
Josef Machač
