
Za Stalinovy diktatury se říkalo že měl několik dvojníků. Nikdo to nikdy nedokázal ověřit. A zrovna to se tvrdilo i o Hitlerovi. Také to nikdo nikdy nedokázal ověřit. Existovaly také spekulace o tom, že ke konci druhé světové války spáchal sebevraždu Hitlerův dvojník. Ale také to nikdy nikdo nedokázal, protože posléze do bunkru pod říšským kancléřstvím vnikli jen sovětští vojáci, a tak se zřejmě veškeré spekulace už nepodaří nikdy uvést na pravou míru. Jedno je však jiste. Že každý diktátor omezující základni svobody svých občanů, se nemůže cítit nikdy bezpečně, protože ti, i přes propagandu, kterou šíří, vždycky odhalí jeho pravou tvář. I když nikdo neví, která vizáž je vlastně ta pravá, přesto si lidé všímají takových podrobnosti, které by za normálních okolností přehlédli, protože značná část občanů takového člověka nenávidí, a tak je u nich pod daleko větším drobnohledem než kdokoliv jiný. Ale ať je to s těmi dvojníky jakkoliv, přesto vice všímaví občané vždycky tu pravou tvář poznají. A potom se ukáže, že tyran utiskujicí svůj lid, se před ně bojí předstoupit a podívat se jim zpříma do očí. Tak je to i s ruským prezidentem Putinem, i když nikdo neví, jestli právě on takového kaskadéra má, protože o tom, co se děje v Kremlu se v podstatě nic neví.
Diktátorův novoroční projev provázely docela zajímavé okolnosti. Ti, kteří ho sledovali poněkud pozorněji si všimli, že na první pohled vojáci, kteří lemovali ruského prezidenta v novoročním poselství a kteří měli být považováni za válečné hrdiny, byli vlastně herci. Lidé, jenž ho obklopovali se opakovaně objevovali v jeho propagandistických videích jako námořníci, církevní věřící a hosté všelijakých recepcí. Například blondýnka stojící vedle něj v televizním projevu, se s ním již dříve objevovala při různých příležitostech. Pozorní diváci si také všimli toho, že diktátor měl pod oblekem neprůstřelnou vestu, což svědčí o jeho paranoii z vystupování na veřejnosti. Kdo ví, jestli on má nebo si v budoucnosti takového dvojníka opatří, jako jeho komunistický předchůdce Stalin. Ale kvůli vojenským neúspěchům na Ukrajně se dá předpokládat, že jeho osobní přítomnost na veřejnosti bude stále střídmější. Pak by takové opatření připadalo možná v úvahu.
Co k tomu víc říct. Asi jen to, že člověk, který se přirovnává k ruskému caru Petru Velikému, a potom se chová jako ustrašené dítě, není hoden ničeho jiného než opovržení. Je pravý opak toho, co z něj dělá tamní propaganda na sociálních sítích. Obklopen hezkými ženami a ukazující se tam jako tvrďák, aby se posléze zjistilo, že se jedná o zbabělce a strašpytla, který se bojí svého vlastního stínu, ale i svého národa. Nevábný to příklad pro pro ty, kteří ho obdivují.
J F Wanka