Úklid nebo chaos?

Za hranicemi Česka se tomu všichni diví. Jakým způsobem komunikuje současná česká vláda se svými občany. Ale abychom byli zcela objektivní, tak to musíme vzít pěkně popořádku. Vůbec nejdříve si je třeba připomenout to, co se v Česku dělo, a co se právě teď děje, abychom byli dokonale v obraze. Není to nic povzbudivého, protože vládní balíček úsporných opatření, přinesl mnoho kontraverzí. A hlavně mezi občany se rozšiřuje názor, že je nespravedlivý a že jim přinese mnoho problémů v každodenním životě. Ale sučasná vláda jakoby to neslyšela, a zdá se, že o běžném životě lidí nemá ani páru. A to je špatně. Měla by si uvědomit, že právě občan je ten, jemuž by se měly takové věci dokonale vysvětlovat, ale nenechat ho ve spárech různých tvrzení, která se mnohdy neslučují s realitou. Měla by si uvědomit, že právě on je v přeneseném slova smyslu zaměstnavatelem politiků, kreři jsou zvoleni v demokratických volbách do vrcholnych státních funkcí. Ale tak jako on má povinnost akceptovat stát a dodržovat zákony, tak i představitelé vlády musí respektovat hlasy veřejnosti a snažit se co nejvíce prospět své vlasti. A pokud se pokládají za opravdové politiky, tak je třeba, aby se tak i opravdu chovali. A pokud svoje dekórum dodrží, tak je za to posléze občané odmění svoji přízní ve volbách. Ale i občan se jim poté odmění tím, že splní veškeré povinnosti vůči státu. Aby to byl opravdový občan v tom pravém slova smyslu, měl by poctivě platit daně, a zároveň dospět do toho stádia, kdy by si měl pokládat za čest, že je platí, protože musí vědět, že tím financuje společnou věc. Sociální politiku, kulturní politiku, ale i dalši nezbytné věci pro chod státu. Všude jinde na světě to tak chodí, tak ani Česko by nemělo být výjimkou.

Ale abych to dopověděl. Před časem jsem se setkal s jednim člověkem, který žije dlouhá léta ve Spojených státech. A ten mi řekl: „Víš, ono je to u nás trochu jinak. Když podáváme daňové přiznání, tak se na přiložených dokumentech objeví text, že stát děkuje poplatníkovi za to, že platí státu daně.“ A tak jsem se nad tím zamyslel do hloubi své duše, a usoudil, že je to vlastně správný přístup, že stát je vděčen daňovému poplatníkovi za placení daní. Vždyť je to přece prospěšné pro všechny občany.

A teď konečně k tomu balíčku, který navrhuje současná vláda a který bezpochyby vymetá neřesti, které zde zavedly v minulosti bývalé levicové vlády. Utráceli co se dalo, a ted se smaží do vlády strefovat, a také co se dá. Je to sice v demokratické společnosti pochopitelné, že to opozice prostě dělat musí, protože jde o její přežití, a jde i o její politické body. Že je to její privilegium, to je bez diskuze. Jde přece o důkaz toho, že žijeme v opravdové demokracii. Ale i kritika musí mít hlavu a patu, a tak i opozice musí být soudná a uplatňovat ji v přijatelných mezích s ohledem na to, že právě ona k dnešní neuspokojivé rozpočtové situaci velkou měrou přispěla.

Že byl Covid, že byly problémy s migrací v důsledku války na Ukrajině, to všechno lze pochopit (Jen tak mimochodem, tak tu uprchlickou vlnu současná vláda s přehledem zvládla.) Že byly problémy s cenami energii, že jsou tu problémy s vysokou inflací, která už snad trochu slábne, ale je pořád v neúnosné výši, to všechno musí chápat všichni politici patřící k té nebo oné politické straně. Protože je potřeba zachovat sociální smír, je potřeba zpříjemnit život všem občanům v naší krásné zemi. Ale bez úspor se to bohužel neobejde. A ten kdo tvrdí, že šetření ve státním rozpočtu není potřebné, lže sám sobě, ale i svým spoluobčanům. To je bez debat.

Zkrátka je to tak. Když máte nepořádek v bytě, musíte ho vymést. Musíte ho vysmýčit ze všech nejtajnějších koutu. Ani smítko nazmar. A pak je úplně lhostejné, co komu prospěje nebo neprospěje. Je potřeba pohlížet na to tak, že to prospěje našemu národu. Že je to v současné situaci taková strategie, která zajistí, když ne okamžité, tak alespoň postupné oddlužování státního rozpočtu. A to je opravdu jediná správná cesta. Ale pozor: musí to mít opět jisté dekórum!

Ale na druhou stranu je to i tak, že premiér současné vlády, by se měl zachovat jako „správnej chlap“ – kamarád, měl by předstoupit před občany a přátelsky jim řict, že jsme prostě v minulosti utráceli víc, než jsme mohli, a že opatřeni jsou nezbytná. Nic víc. Takový přístup může vykonat zázraky. Jiná cesta bohužel není. Takovou strategii by měl určitě zvolit. Abychom se mohli v budoucnosti zařadit nezi bohaté státy západní civilizace. Abychom se i my, stejně tak, jako v té Americe, mohli někdy dočkat toho, že nám na daňových přiznáních stát poděkuje za to, že platíme daně. Snad se toho i Česko někdy dočká.

J F Wanka