Zapomenout, znamená dát šanci lidem, kteří to s naším národem nemyslí dobře. Jsou to většinou ti, kteří v devadesátých letech zázračně zbohatli a kteří dokonale využili děr v tehdejších zákonech. A jeden z těch lidí, kterým to dokonale vyšlo, je i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Někdo by asi namítl, že toho mohl využít každý, ale takový vzestup musela provázet pevná kritéria. Dostat se k informacím z ekonomiky nemohl každý občan tohoto státu, aniž by takový člověk nekolaboroval s minulým autokratickým komunistickým režimem. Do nich mohli vidět jen ti vyvolení, k nimž patřil i bývalý premiér. Ono to dnes, ve světě internetu vypadá docela komicky, ale tenkrát jsme vycházeli z temna totalitního režimu, a tak nikdo z nás o podnikání nic nevěděl. Ale to, že se k němu sypaly peníze ze všech stran, mu nestačilo. Cítil se kompetentním k tomu, aby založil politické hnutí, jenž mu mělo zajistit cestu k ještě většímu vzestupu, aby poté mohl nanipulovat s naším národem. Vsugerovával mu nereálné předsravy, jenž mu mohly víc uškodit, než pomoct. Jeho hnutí tu v podstatě vládlo osm let, což našemu státu přineslo jen astronomické zadlužení a morální rozpad celé společnosti. A teď to, co sám nadrobil vyčítá současné vládě. A když se už nemůže podílet na řízení státu, tak si koupil za milony cesťáckou krabici, hodlá jezdit po republice a motat lidem hlavy svými představami, a to s jediným cílem: aby se mohl posadit do prezidentského křesla.
Ach jak je to všechno prosté. Kdysi jsem se sešel s jedním kamarádem, jenž mně s radostí sdělil, že bude dědit. Při nějakém tom pivě radostně hlaholil, že teď to bude super a že už nebude mít existenční problémy. Po nějakém čase všechno vyčpělo. Euforie zmizela, a když jsem se s ním později setkal, tak mně smutně řekl, že zdědil jen sto korun. A tak to je i s tím naším státem. Nezdědil po Babišovi zhola nic. A to, co po něm zůstalo, je jen inflace a mizérie. Ale jeho firmy nafouklé dotacemi, které si v minulosti sám zajistil, prosperují víc, než kdy jindy. Nestojí to ani za tu stovku.
Chléb vyráběný jeho pekárnami zdražily supermarkety o více než deset korun, i když vydrží asi tak den, a pak zplesniví. Lidem vytáhnou peníze z kapes za šmejd, ale marži si pak bezpochyby rozdělí mezi sebou. Ale co je na tom nejhorší? Že teď má ještě tu drzost, dávat za vinu zdražování současné vládě. Že jeho vláda nedokázala udržet na opratích energetické firmy, které poté zkrachovaly, o tom už nemluví. Že jeho vláda které předsedal, nedokázala vyjednat střízlivou zelenou dohodu, o tom už mlčí. A to všechno nestojí ani za těch sto korun toho dědictví. A to je z čerta proklaté. To všechno by si měl náš národ uvědomit a vymazat hnutí ANO v nejbližších volbách z politické scény. Ale půjde to velmi těžce, protože pracka aňáků drží některé naše spoluobčany pevně za flígr a ti jim věří. Ale kdo ví.
Josef Machač
.