Je to jen takové přísloví, ale používáme ho dost často. Obecně se k němu přirovnává člověk, který využívá nápad někoho jiného ve svůj prospěch. Existují však lidé, kteří se tomuto nařčení chytře vyhnou, a ještě budí dojem, že o nich mají ostatní to nejlepší mínění. Jejich vtírání se napříč populací připomíná co chvíli zvuky libozvučných tónů, co chvíli syčení jedovatého hada. O to víc musí být člověk obezřetný, aby si důkladně rozmyslel, co se za tím skutečně skrývá.
Jen tu a tam byl na ulicích vidět člověk, jen tu a tam po nich přejelo auto. Lidé se báli vyjít ven. To byl začátek tragédie, která postihla naší zem po vniku čínského koronaviru na naše území. Mluví se o tom, že si ho tamní komunistická vláda vypěstovala k obrazu svému, a pak jim někde unikl. Čert ví, jak to vlastně bylo. Je to nebezpečná parta. Rozhodující je ale to, že jeho puch je cítit všude, obrátil náš národ naruby. Chaotická opatření amatérů tvořících současnou vládu ho zesílila tak, že se v naší zemi nedá svobodně dýchat.
Nejdříve zavřeli všechny obchody, a tím doslova šlápli na krk podnikatelům, ale i ostatním lidem, kteří si nemohli koupit to, co chtěli. To jim nelze vyčítat, protože situace byla vážná. Současně však nedokázali zajistit dostatečnou zásobu zdravotnického materiálu, což bylo pro hygienu nezbytné. Neschopný ministr zdravotnictví Vojtěch pronášel nesrozumitelné projevy a stanoviska vlády se měnila ze dne na den. Tato situace trvá do dnešních dnů. Ministr vnitra Hamáček šíří odstrašující zvěsti, že pokud by byl úplně zrušen nucený arest, tak se může koroňák vrátit. Šacuje to prý na podzim. Vláda dělá poskoka komunistům, kteří si to patřičně užívají. Dobře ví, že jejich hlasy jsou ve sněmovně rozhodující. Už podruhé byl prodloužen nouzový stav podle jejich taktovky. Všemu korunují moudré projevy prezidenta Zemana chválící její kroky. Dokonalá PR-fabrika na propagandu. Silná tečka za vším je Babišův návrh na posílení pravomocí ministerstva zdravotnictví. Pokud na to obdrží v parlamentu dostatečný počet hlasů, což se dá očekávat, dostane ministr Vojtěch volné ruce. Potěš nás Pán Bůh!
Vir je zákeřný, s tím se ale budeme muset smířit a naučit se s ním žít. Pokud se neobjeví lék, který by ho zcela vymýtil, nebude klid. Zatím je ale nutné bojovat s ním střízlivými prostředky, protože nemůžeme přece donekonečna žít ve vězení, jehož mříže poškozují ekonomiku celé země.
Večerní ulice jsou osiřelé, zmizel z nich život. Jindy hlučící restaurace jsou stále němé. Jen tu a tam jimi prochází nějací lidé. Budeme si ještě někdy moci zajít po práci na to svoje zasloužené pivko? Nebudeme se setkávat jen s ponurými zhasnutými okny zruinovaných hospůdek a barů, zatímco v hypermarketech je hlava na hlavě, a tyto obří si stále více mastí kapsy ze zvyšujících se cen zboží? Zatím se premiér Babiš stále jen chlubí tím, jak zachránili tisíce životů. Nebyl to ale spíše náš národ, který se spojil a pomohl si sám?
Josef Machač