Fejeton na víkend V předletí

Když začínám psát tyto řádky a letmo pohlédnu na jejich název, který jsem jen tak mimochodem vymyslel ještě před časem, když bylo jaro v plném proudu, tak s podívem zjišťuji, že léto vlastně ještě není. Ale brzo bude, protože nás to čeká už příští týden ve středu, kdy 21. června vlastně kalendářně začíná. Jen ledabyle nad tím mávnu rukou, protože vím, že pár dní už nehraje roli, a tak se pouštím s vervou do práce. Je toho hodně, o čem bych chtěl mluvit. Ale nechci předbíhat. Vezmu to všechno pěkně popořádku.

Zatímco už jsou louky porostlé zelenou trávou, všude voní různorodé květy, které zvědavě vystrkují své hlavičky z travnatého porostu, tak i lidé mají nutkání k tomu, aby jen tak na chvíli ty dary přírody navštívili. A zrovnatak paralelně v tomto prostorovém dění probíhá ještě jedna dimenze, kterou však nelze vypočítat pomocí čísel a která probíhá docela realně s tím létem. Je to normální každodenní svět, ve kterém se pohybují lidé a události podle určitých pravidel.

A v pozadí těchto romantických nálad a víru každodenního života, chodí lidé do práce a z práce, korzují po rušných ulicích zmalátnění teplými dny, aby poté přišli večer domů a sledovali v médiích události, které se právě odehrávají. A politika je v dnešní době zajímá asi nejvíc, protože chtějí právem posuzovat činnnost těch, kteří byli ve volbách zvoleni do nejvyšších státních funkcí. A upřímně řečeno, není to v současné době zrovna snadná věc, protože prožíváme nelehké časy.

Konsolidační balíček, který současná vláda nepředstavuje zrovna mistrným způsobem, i když je jasné, že státní finance je potřeba dát do pořádku, protože velké schodky státního rozpočtu nelze akceptovat. Pokud totiž sledujeme chování předních státních činitelů, tak nám to může někdy připadat tak, že nemají ani páru o tom, jak žijí obyčejní lidé. Že je sžira nadměrná drahota a že si mnohdy nemohou koupit to, co by chtěli. Že si nemohou koupit v tuzemských supermarketech to samé zboží, i když nadmíru drahé, ale ne zcela kvalitní, jako jejich spoluobčané na západ od nás. Ale s tim rozdílem, že sortiment je tam daleko levnější a kultura nakupování se s našimi podmínkami nedá vůbec srovnávat. Ale i to lze dávat za vinu jak současné vládě, tak i vládám předešlým, protože tyto záležitosti nedokázaly v Bruselu vyjednat, i když se o stejné kvalitě zboží v celé Evropě už dlouhá léta hovoří. Ale nikdo s tím zatím nic neudělal. Patrně je to i tím, že politici dychtící po statních funkcích, neovládají bravurně řeči, kterými se v Evropské komisi komunikuje. Není to totiž stejná věc, když někdo něco vyjednává a používá k tomu překladatele, než když hovoří on sám. Řeč vycházejíci z jeho úst budí respekt. To platí jak v obchodě, tak i v politice.

Ani přesuny na ministerstvu zemědělství, které vyústily k výměně současného ministra, nepřidávají vládě důvěryhodnosti, a tím ponoukají občany k dohádům, zda v tom není ještě něco víc, než o čem se všeobecně hovoří. Běžného čověka napadají čertovské myšlenky, když vidí, že někteří potravinářští šíbři jásají. Cože se v tom pekelném ohni škvaří? Ale to ukáže až čas.

A co pak občanům zbývá v těchto téměř letních dnech? Lépe je to hodit za hlavu? Ale takto se chovat nemohou, protože skepse v národě neplodí nic dobrého. Politici ji využiji k tomu, aby se ještě více chovali bezohledně a národ přehlíželi. A lidé se musí vybičovat na maximum a ještě precizněji je kontrolovat. Tak jako v privátní sféře zaměstnavatel dohlíží na své zaměstnance. Tak to prostě je, ať se to někomu líbí nebo ne. Ale lidé nesmí zapomínat ani na to, že přichází léto a že by měli načas zapomenout na reálný svět a užívat si budoucí letní dny plnými doušky, i když se zatím nacházíme na krátký čas v předletí.

Josef Machač