Zajímavé otázky

Je koronavir opravdu tak nebezpečný, že je potřeba přijímat tak drastická opatření jakých jsme byli svědky? Jaký je rozdíl mezi pandemií a nedávnou migrantskou krizí? Tyto otázky si před časem položil německý deník Bild a rozebral je v komentáři po svém. Já jsem si je položil též, protože se mně zdály zajímavé a zaujmul k ním svůj vlastní postoj. Po důkladné analýze všech souvislostí jsem zjistil, že je mnohé spojuje.

Migrantské šílenství vlastně odstartovala kancléřka Merklová svým známým prohlášením „Wir schaffen das“, čímž řekla ústy Němců, že nápor utečenců ze zaostalých zemí zvládnou. Jen to dořekla, roztočil se kolotoč, na který Evropa hned tak brzy nezapomene. V podstatě se rozšířilo jako pandemie postupně do všech států. Evropa se nepoučila a investuje do migrace stále větší finanční prostředky, i když v mnohých případech rozdává pouze příkazy a finanční stránku nechává na státech samých. Zrovna jako nákaza, přišly zmatky kolem migrace jako blesk z čistého nebe. Ještě se tady migranti ani neohřáli, a už páchali trestnou činnost a ohrožovali občany. Migrace je pro nás stejně destruktivní jako vir.

Obě tyto tragédie našich národů jsou stejně nebezpečné. Rozsévají mezi lidmi strach. Ten je u pandemie o to větší, o co víc ho šíří vlády jednotlivých zemí. Sdělovací prostředky zacítily senzaci a velice rychle se k nim připojily. Strach a zmatek jde ruku v ruce s restriktivními opatřeními, která však zasáhla lidská práva jako neřízená střela. Vir je nebezpečně nakažlivý, a je třeba se mu bránit. Je také nutné zastavit financování migrantů a využít tyto peníze na vývoj léku proti viru. Stejně je však nebezpečné sahat na základní lidské svobody. Staly se nedílnou součástí dnešního života. Lidé, kteří zažili doby totality v zemích tehdejšího sovětského bloku, dobře ví, jak trnitou cestu tyto státy ušly k jejich znovuzrození. Proto je potřeba citlivě posoudit, jaká opatření v takové situaci zvolit.

Lidé si prostě na volnost zvykli a nechtějí si ji nechat vzít. Nesmíme se potom divit, že vycházejí do ulic a protestují proti omezování demokratických zásad. To se děje v Německu, ale i v jiných zemích. Protesty probíhají právě v době, kdy kancléřka musela ve Spolkovém sněmu zodpovídat nepříjemné otázky opozice a měla hodně práce své kroky obhájit. Už dnes je jisté, že migrace a pandemie budou ještě dlouho nahlodávat přirozený řád, na který jsme si již zvykli.

Josef Wanka-Mnichov