Nedávno zemřel řecký hudební skladatel Vangelis, který se svými kompozicemi proslavil po celém světě. O tom, jak je všeobecně v muzice důležitý originální nápad, hovoříme v našem fejetonu Kouzelník z Vesmíru.

Zajímavou muziku si člověk vždycky rád poslechne. Když si chce odpočinout a relaxovat, tak mu to zrovna v té chvíli příjde vhod. Co však na takovém hudebním dýchánku určitě ocení je kromě jiného i to, že tóny linoucí se k němu jsou nabity invencí a neobvyklými nápady, což dnešní populární hudbě mnohdy viditelně chybí. Hudebni showbyznys produkuje spousty muziky, ale zrovna takovy žanr, který je výjimečný a který nás na první poslech zaujme, by měl být známkou toho, jak to dělat na úrovni, aniž by byly přebírány styly zvenku. Aby mohl někdo vytvořit to, čemu říkáme nadčasové unění, musí být nepochybně svůj. A pak už záleží na tom, jak ho posluchači příjmou. Obecně tu platí přísloví: Vsaď, vyhraješ snad

Takovym příkladem toho, kam by se muzika neměla ubírat, byly v naší zemi doby minulé, doby totality, kdy zde působili popoví skladatelé, kteří si mysleli, že když napodobí něco, co už někdo někdy vytvořil, tak jim to okamžitě zaručí komerční úspěch, což se však stalo jenom v některých případech, ale mnohdy si s tím vysloužili neúprosnou kritiku odborné veřejnosti. Z dnešního pohledu může být posuzováno jen to, že tím sledovali svoje finanční zisky, jestliže se ovšem o nějakém podnikání v hudbě dalo tenkrát vůbec hovořit.

Když vezmeme v úvahu skutečnost, že hudební byznys je totéž, jako bychom obchodovali s čímkoliv a že konečnym efektem by mělo být to, jak zhodnotit finanční prostředky, tak musíme uznat i fakt, že se jedná o výjimečné podnikání, a tak je to třeba i posuzovat, i když je tu rozhodujíci duchovní majetek každého jednotlivce. Ale je třeba též uznat i to, že smyslem každé výdělečné činnosti je prostě nápad. A i ten pramení z lidské duše, ať už se jedná o jakýkoliv obor. A hudba v tom není výjimkou.

Takovým člověkem, který byl po celý život svůj a jenž nedávno zemřel ve věku 79 let, byl řecký hudební skladatel Vangelis, pravým jménem Vangelis Evangelos Odysséas Papathanassíou. Narodil se v roce 1943 a po celý život se věnoval hudbě, s níž se proslavil po celém světě.

Uměleckou kariéru odstartoval jako klávesista u řeckého zpěváka Demise Roussose († 68). Když se tato kapela v roce 1972, kterou s ním založil rozpdla, tak spolu ještě nějaký čas spolupracovali, ale později se už vydal vlastni cestou, aby poté skládal výhradně vlastní skladby jako elektronický sólový umělec a skladatel filmové hudby. Získal Oscara za strhující ústřední melodie k filmu Chariots of Fire z roku 1981, ale hned následující rok zaujal Hollywood svou hudbou k filmové klasice Blade Runner. Mezi jeho další díla patří hudby k filmům The Bounty, Francesco, Bitter Moon, 1492: Conquest of Paradise a Alexander.

Jak uvedla řecká médla, Vangelis zemřel ve francouzské nemocnici při léčbě Covidu, a tím ukončil svoji uměleckou dráhu, která trvala přes pět desetiletí. Vědělo se o něm, že byl samotářský a zpravidla hudební samouk. Ale tím, že byl pokládán za klávesového kouzelníka a celoživotního experimentátora, který přešel od psychedelického rocku a synthu až k etnické hudbě a jazzu, se zapsal do dějin hudby jako originální autor, jehož je těžké napodobit.

Josef Machač