Před podzimními parlamentními volbami se na české politické scéně rozmáhají různé nešvary, na které jsme v minulosti nebyli zvyklí. Z politiků padají vzájemné urážky, které nemají mnohdy s politikou nic společného. Zmizela přírozená pravice, ale i přirozená levice. Všechno se smíchalo do různých rádoby občanských hnutí, která spřádají své rejdy, s nimiž voliče jen ohlupují. Bude tomu někdy konec? Těžko. Čtěte glosu na týden V tomto dni.

Před podzimními parlamentními volbami se na české politické scéně rozmáhají různé nešvary, na které jsme v minulosti nebyli zvyklí. Z politiků padají vzájemné urážky, které nemají mnohdy s politikou nic společného. Zmizela přírozená pravice, ale i přirozená levice. Všechno se smíchalo do různých rádoby občanských hnutí, která spřádají své rejdy, s nimiž voliče jen ohlupují. Bude tomu někdy konec? Těžko. Čtěte glosu na týden V tomto dni.

Že už z politiky vymizela soudnost a pokora k občanům. Že z ní vymizela snaha řešit problémy, které je opravdu pálí. Že by jim neměli politici pochlebovat jen tehdy, když potřebují aby je zvolili do státních funkcí. Že by pro ně měli pracovat celé čtyři roky tělem a duší. Že zmizela přirozená soutěživost, tak jak tomu bývalo v minulosti. A právě to všechno česka politika už delší dobu postrádá. Bohužel.

Před podzimními parlamentními volbami se na české politické scéně rozmáhají různé nešvary, na které jsme v minulosti nebyli zvyklí. Z politiků padají vzájemné urážky, které nemají mnohdy s politikou nic společného. Zmizela přírozená pravice, ale i přirozená levice. Všechno se smíchalo do různých rádoby občanských hnutí, která spřádají své rejdy, s nimiž voliče jen ohlupují. Bude tomu někdy konec? Těžko. Čtěte glosu na týden V tomto dni. 110

Pršelo. Bylo to toho osudného pětadvacátého dne, měsíce května tohoto roku. Seděl jsem doma a přemýšlel o tom, co budu dělat večer. Při pohledu do televizních programů jsem zjistil, že ani tam zábavu nenajdu, a tak jsem jen tak rozjímal a probíral všechno možné. Ale nejen špatná nálada z deštivého dne byla strůjcem mého neklidu, tedy lépe řečeno znechucení z toho, co jsem viděl a slyšel. A to v té chvíli, když jsem sledoval nejnovější Partii na televizi Prima. Když jsem trávil čas v dopoledních hodinách u té televizní obrazovky, tak jsem byl přísahám, jako v jiříkově vidění. Co všechno dokáží udělat politici proto, aby získali teplá místečka, aby mohli jezdit v limuzinách, aby se přemísťovali ve vrtulnících, aby byli obsluhování číšníky na ministerstvech a jiných státních institucích, když cítí tu potřebu něco sníst..A to všechno z peněz daňových poplatníků. A právě ta, už předvolební debata ve mně stále více podněcovala jisté pochybnosti o tom, zda ještě v naší zemi platí zásady slušného chování při politických debatách.

A tak jsem měl jasno. Půjdu na pivko. A k večeru jsem šel do své oblíbené hospůdky, dal si svůj oblíbený doutníček na kryté zahrádce, i když na jeji střechu dopadaly dešťové kapky. Dlouho jsem tam ale neseděl. Zašel jsem do vnitřku restaurace, a kde máš čerte kropáč, seděli tam známí a hádali se o politice. Pokřikovali jeden na druhého, že ten fandí koalici Spolu, druhý zase hnutí ANO, a jiní preferovali ostatní strany, které budou kandidovat v podzimních parlamentních volbách. No, byla to hádenice, kterou jsem v životě nezažil. Ale tak to v hospodách obvykle chodí a člověk s tím musí víceméně počítat. Horší však je to, když se hádají politici při debatách v médiích. Tam je tomu jinak..Tam by to mělo mít úroveň, věcnost a vizi. A právě to jsem v té debatě na televizi Prima postrádal. Slaboduché kecy, nic neříkající vize do budoucnosti, osobní urážky, to všechno byl závěr, který si z toho mohl občan volič odnést. Strašné.

A celý den pršelo, a celý den padaly studené kapky, a celý den padal sychravý chlad i na mě samotného. Že už z politiky vymizela soudnost a pokora k občanům. Že z ní vymizela snaha řešit problémy, které je opravdu pálí. Že by jim neměli politici pochlebovat jen tehdy, když potřebují aby je zvolili do státních funkcí. Že by pro ně měli pracovat celé čtyři roky tělem a duší. Že zmizela přirozená soutěživost, tak jak tomu bývalo v minulosti. A právě to všechno česká politika už delší dobu postrádá. Bohužel.

WAF

Další články

Mnozí světovi experti na politiku si pokládají otázku, cože se to stalo s Amerikou. Jedná se o přirozený vývoj tamní politické scény, k němuž muselo zákonitě dojít, anebo je to vyobočení z přirozené reality, která provází Ameriku po celá léta? Ale postupně zjišťují, že nic tak strašného se tam neděje a že se konečně dostala do toho stádia, kde měla být už dávno. Ale čas ukáže, jestli tomu opravdu tak je. 153

Mnozí světovi experti na politiku si pokládají otázku, cože se to stalo s Amerikou. Jedná se o přirozený vývoj tamní politické scény, k němuž muselo zákonitě dojít, anebo je to vyobočení z přirozené reality, která provází Ameriku po celá léta? Ale postupně zjišťují, že nic tak strašného se tam neděje a že se konečně dostala do toho stádia, kde měla být už dávno. Ale čas ukáže, jestli tomu opravdu tak je.

Jediné silné trumfy jsou budoucností tohoto světa. Světa, v němž silnější vyhrává. Ať se to komu líbí či ne.

Přečíst článek
Zemřel papež František. Celý křesťanský svět s napětím očekává, kdo bude jeho nástupcem. Stane se nový papež reformátorem církve jako jeho předchůdce? Budoucnost nám ukáže víc. 164

Zemřel papež František. Celý křesťanský svět s napětím očekává, kdo bude jeho nástupcem. Stane se nový papež reformátorem církve jako jeho předchůdce? Budoucnost nám ukáže víc.

Otázkou však zůstává, jestli nový papež, kterého si církev zvolí, bude pokračovat v jeho stopach. Aby ji přiblížil současnému vývoji světa, aby ji přizpůsobil k jeho moderním trendům. Pak se teprve ukáže, jestli se nový vůdce katolíků zařadí mezi legendy, k nimž papež František nepochybně dodnes patří.

Přečíst článek
Slaboduché seriály, nic neříkající články, bažení po senzaci za každou cenu. Takový je obraz bulvárních televizí a různých drbavých plátků, pro které je slušnost nic neříkajícím pojmem. Ani ucta k zemřelým nedokáže jejich snažení zastavit. 181

Slaboduché seriály, nic neříkající články, bažení po senzaci za každou cenu. Takový je obraz bulvárních televizí a různých drbavých plátků, pro které je slušnost nic neříkajícím pojmem. Ani ucta k zemřelým nedokáže jejich snažení zastavit.

Přišel jsem domů a svíčku jsem dal právě do toho starobylého svícnu, který jsem po své babičce zdědil. Zapálil jsem ji a dlouho se díval do třepotajícího ohýnku na jejím knotu. Aby mně do toho nikdo nekecal, aby k tomu někdo netlachal slaboduché komentáře. Zaplať Pán Bůh, že moje babička nebyla celebritou. .

Přečíst článek

Líbí se vám naše práce?

Jsme nezávislý blog, který se snaží přinášet aktuální informace z Česka o vědě, politice a kultuře. Naše redakce funguje díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud se vám líbí, co děláme, můžete nás podpořit libovolným příspěvkem na účet:
246279785/0300 Číslo účtu zkopírováno.

Děkujeme za vaši podporu, která nám pomáhá zůstat nezávislí!

Neváhejte nás kontaktovat