Deformace osobnosti

Čína je zvláštní země. Na jedné straně výstavní města a nejnovější technologie, a na druhé velké společenské rozdíly. Minulost ji poznamenala. Dlouhé období feudalismu vystřídala komunistická ideologie, která byla a zůstává jakousi inverzí minulých systémů. Takto orientovaná vláda ovládá centralisticky celou zemi, a tak i na mocenských židlích v jednotlivých regionech sedí lidé dosazeni centrální vládou. Když se čínští komunisté v čele s Mao Ce.tungem dostali k moci, sliboval tento charizmatický politik vybudovat velkou nezávislou Čínu, bez toho, aby byl do země vpuštěn zahraniční kapitál. V tomto nadiktovaném ovzduší země naprosto zkolabovala. Diktátor věděl (i když měl v rukou prostředky, aby potlačil jakýkoli odpor silou), že trvající hospodářské potíže by mohly podnítit nepokoje, což by se mu nehodilo do strategie vůči okolnímu světu. Aby zakryl svůj neúspěch, rozpoutal tak zvanou kulturní revoluci. Jeho vazalové ničili vše, co připomínalo tisíciletou minulost. Umělecká díla ohromné historické hodnoty byla zničena kvůli chybě jednoho ješitného člověka. Jeho spolustraník Teng Siao-pching, který byl vždycky víceméně v Maově stínu, a jehož osobu držel diktátor podle potřeby střídavě v pozadí, a někdy i na politickém výsluní, razil od začátku názor, že by se Čína měla světu plně otevřít, což se po úmrtí stranického vůdce skutečně stalo. Léta totalitní nadvlády se plně podepsala na tamní společnosti. Nejchudší vrstvy obyvatelstva si vydělávají pouze na základní životní potřeby a žijí takříkajíc ze dne na den. Lidé ve středních vrstvách jsou sice bohatší, ale stále jsou omezování státní byrokracií. A ti nejbohatší jsou vesměs členy strany, nebo jsou pod její přímou kontrolou. Ten, kdo nesplyne s celkem, anebo je příslušníkem jiných etnických skupin, je poslán do převýchovných táborů.

V dnešní době je Čína přikořeněna tržními mechanizmy. Export nebývalého množství nekvalitních výrobků, které vydrží nanejvýš půl roku, zboží mající nálepku renomovaných světových značek postrádající licenci, jejichž majitelé se tam marně domáhají soudní nápravy, to vše je její dnešní tvář. Zanedbaná lékařská péče a hygiena mající za následek výskyt epidemií, které ohrožují celý svět. Ta současná je zákeřnější, než kterákoliv jiná předtím. Koronavirus má na svědomí nespočetné množství nakažených, ale i mrtvých. Nedostatek zdravotnického materiálu, včasné podchycení nákazy, zanedbání lékařské péče, to jsou jasné důkazy toho, že čínské vedení není schopné epidemii zlikvidovat. Je vidět, že v zemi proběhly za dobu komunistické vlády jen malé kosmetické změny a že vláda se spíše soustředí na stát jako celek, než na životní komfort svých občanů.

Až jednou přijde doba, kdy v této zemi proběhnou opravdu svobodné volby, kdy si její obyvatelé zvolí strany, které budou splňovat jejich představy o plnohodnotném životě, bude se moci i Čína zařadit mezi demokratické státy naší planety. Vždyť právě zde, ale i v dalších zemích dějiny dostatečně prokázaly, že marxistická podoba státu nemůže přežít. Marxizmus plodil vždy jen diktatůru, a tím naprosto zdeformoval i lidskou osobnost.

Josef Machač