Historická zkušenost

V sobotu tomu bude 70 let, co komunisté popravili paní dr. Horákovu. Nechci rozebírat okolnosti, které tuto kauzu provázely, mluví se o tom dost. Chci se pouze zmínit o tom, co tato justiční vražda znamená pro nás, kteří jsme padesátá léta minulého století nezažili. To, co se dělo tenkrát, lze skutečně přirovnat k době temna. Lidé, o kterých tehdejší mocipáni věděli, že nesdílí jejich názor, si nebyli jisti vlastním životem, protože nevěděli, jaká vykonstruovaná obvinění proti nim státní moc a justice vznesou. Vzpomínky mého otce byly otřesné, i když sám perzekuován nebyl. Prožil si i tak dost, protože se o něm vědělo, že komunisty nemůže ani cítit. Jako odstrašující příklad zneužívání moci mi vždycky dával tento případ.

Mohli bychom si právem myslet, že po roce 89, kdy jsme se konečně zbavili totality, už budeme naprosto svobodni, že žádná síla nás neomezí v našem myšlení, v našich názorech. Zpočátku tomu tak skutečně bylo, ale postupem času se dostali do vedení našeho státu lidé, kteří se s minulostí dostatečně nevyrovnali tím, že byli členy tehdejší KSČ, nebo spolupracovníky její tajné bezpečnosti. Vymýšlejí na náš národ všelijaké kličky, šíří kolem sebe zdánlivě přátelské ovzduší, a to dělají jen proto, aby se udrželi u moci. Touto procedurou pro její získávání sledují jednu věc: chtějí být nedotknutelní před zákonem, pokud se proti němu proviní, aby tím získali podhoubí pro krytí svých zájmů. Přesto musíme být obezřetní a hlídat každý jejich pokus o zneužívání moci.

Smrt Milady Horákové nechť nám je ponaučením k tomu, abychom my voliči už nikdy do vedení státu nepustili lidi, o kterých víme, že by se zneužívání svého postavení mohli dopustit. Zítra ráno v 05:35, kdy se poprava odehrála, vstanu a zapálím za ní svíčku. V jejím svitu budu dlouho hledět do prázdna dnešních dnů.

Čest Vaší památce paní Milado Horáková.

Josef Machač