Když politik ztratí imidž, je to neštěstí jak pro něj, tak i pro jeho stranu. Pak se ptá sám sebe, proč tomu tak je. Preference klesají, lidé na něj nadávají, ale on stále žije ve své bublině a nic nechápe. Jeho strana strádá, členové jsou laxní, protože vědí, že stejně nic nezmění, a tak na schůzích jen mechanicky zvedají ruce, aby se s nikým z vedení nedostali do konfliktu. A on se svými spolupracovníky zavře do místnosti, kde se všechno kuje a kde se rodí začátek konce jeho strany. Strašná představa.
V takové nezáviděníhodné pozici se v současné době nachází i německý kancléř Friedrich Merz. Nejenže ztrácí voliče na celostátní úrovni, ale přichází o ně i v jednotlivých spolkových zemích. Zářným příkladem jsou právě proběhlé volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Tam CDU zcela propadla a je otázkou, zda se tento debakl v budoucnu neodehraje i na celostátní úrovni. Stačilo, aby se objevil průrazný kandidát AfD, a vše bylo úplně jinak, než by si kdo mohl vůbec představit.
V Magdeburgu ale hrozí vůbec největší nebezpečí pro německou demokracii, jaké tu ještě nikdy nebylo. I když zde AfD dostala 43% podporu voličů, přesto zřejmě nebude schopna sama sestavit zemskou vládu. Nejde ani tak o samotnou AfD, ale spíše o to, s jakým koaličním partnerem se spojí. Rýsují se totiž námluvy AfD s krajně konzervativně-levicovou populistickou stranou BSW Sahry Wagenknechtové, která čerpá z ideologie bývalých východoněmeckých komunistů a která údajně pobírá štědré finanční dary z Ruska. To je hlavní nebezpečí pro Německo. To, že jde zatím jen o jednu spolkovou zemi, nemůže být zdrojem uklidnění pro německou politickou scénu. Taková konstelace se klidně může odehrát i v příštích německých parlamentních volbách. A kdyby taková magdeburská šaráda následovala i na celostátní úrovni, byla by to katastrofa.
Na druhou stranu je třeba se ptát, proč k takovým extrémům v Německu vůbec dochází. Už jsem o tom jednou psal, a proto se nechci opakovat, ale v souvislosti s tímto tématem je to nutné – tak jen krátce. Lidé v Německu už mají dost opakujících se vlád dvou, maximálně tří stále stejných stran, které se ve vedení země po mnoho let střídají. A tak dali přednost straně, která ještě nikdy nebyla u moci, aby zjistili, zda své sliby po volbách splní.
Takový experiment ale nebývá příliš prozíravý, protože jak to u politických stran obvykle chodí, slibují před volbami všechno možné, aby se dostaly k moci, přestože už předem vědí, že všechny sliby splnit nedokážou. Takového podvodu na voliče se v Sasku-Anhaltsku mohla dopustit i Alternativa pro Německo (AfD). Nejdřív však musí sestavit zemskou vládu, a to nebude jednoduché, protože nezískala tolik hlasů, aby mohla vládnout sama. A pokud se k vládě skutečně dostane, ať už za jakýchkoli podmínek, uvidíme, jak si v této zemské vládě povede.
Ještě horší situace nastává pro CDU a jejího předsedu Friedricha Merze, ale i pro sociální demokraty (SPD), kteří jsou s ním ve federální vládě a v Sasku-Anhaltsku dopadli ještě hůře než CDU. Jako noční můra musí tyto strany pronásledovat představa, že by se v současné době konaly celostátní německé volby. Ani jedna z nich nechce s AfD spolupracovat, zatímco strana levicově-konzervativního populismu Sahry Wagenknechtové čeká na svou příležitost jako kočka u myší díry. Představit si vládu AfD a BSW by mohl být rovnou námět na ten nejhorší horor, u něhož by se orosil i Alfred Hitchcock, kdyby žil.
Zatím nezbývá nic jiného než současnou německou vládu varovat, aby takovou spoušť nedopustila a začala se konečně věnovat lidem a řešit jejich nejpalčivější problémy – přitvrdit v potírání nelegální migrace a podporovat růst ekonomiky. Protože tam, kde se lidem daří špatně, vzniká živná půda pro strany, jako jsou AfD a BSW. Tak uvidíme, co kancléř Merz vymyslí, aby se takové chmurné předpovědi nenaplnily.
Josef Machač
.
Diskuse
MPHARsaakjoloDhz