Hodina klidu: Fata Morgana na poušti politické Sahary. Že by se v Česku měnila politická kultura? Člověk nikdy neví co se v politice stane, ale možná, že konečně politikům dojde to, co v jejich chování chybělo v předešlých letech.

Hodina klidu: Fata Morgana na poušti politické Sahary. Že by se v Česku měnila politická kultura? Člověk nikdy neví co se v politice stane, ale možná, že konečně politikům dojde to, co v jejich chování chybělo v předešlých letech.

Očekávat lze jen to, že současná vláda připraví voličům, kteří jí dali své hlasy ve volbách, ještě mnoho překvapení. A budou se možná opravdu moc divit, koho zvolili.

Hodina klidu: Fata Morgana na poušti politické Sahary. Že by se v Česku měnila politická kultura? Člověk nikdy neví co se v politice stane, ale možná, že konečně politikům dojde to, co v jejich chování chybělo v předešlých letech. 454

Není tomu ani týden. Byla neděle a venku se oteplilo. Pospíchal jsem, abych si nakoupil pár věcí a abych stihl nedělní debatu na televizi Prima. Očekával jsem, že se opět odehraje v bojovném duchu, že se budou politici opět napadat a že budu mít jako obvykle o zábavu postaráno. A tak jsem přišel domů, uložil nákup a zapnul televizor. K mému překvapení tomu tak nebylo. Duel mezi pany Havlíčkem a Vondrou se k mému údivu neodvíjel v duchu minulých debat. To mě poměrně překvapilo, protože jsem si myslel, že mezi politiky už dávno vymizela korektnost. Tedy korektnost v tom smyslu, že je zachována přirozená rivalita a že se argumentuje věcně a stručně. Že každý člověk musí rozumět, kdo na jaké straně stojí. A tady se to tak odehrávalo. Všechno probíhalo v klidu, mohli jsme slyšet z obou stran věcné argumenty, ale neodehrávaly se tu téměř žádné hádky a nebyli jsme svědky ani vzájemného urážení. Že by se česká politika změnila? Ale možná, že se to změnilo jen na jednu hodinu, protože následující debata představitelů vládních a opozičních stran zajela opět do těch starých kolejí. Pokřikování po sobě, chabé argumenty, to všechno mě utvrdilo v tom, že česká politika volá: Hola, hola, nejsem příliš nová.

A právě v té chvíli, když se dostala debata na Primě do druhé poloviny, chtěl jsem televizor vypnout. Neudělal jsem to. Uvědomil jsem si totiž, že jí zakončí jihočeský hejtman Martin Kuba, který jen tak mimochodem prezentoval vznik nového hnutí Naše Česko. A když jsem ho posléze poslouchal, položil jsem si otázku, proč vlastně odešel z ODS. Ještě předtím, než to udělal, tak mnoho jeho kolegů očekávalo, že bude kandidovat na předsedu této strany. Neudělal to. Tak to bohužel v politice chodí, že jedinec, který má jiný pohled na věc a za kterého se jeho kolegové ve státním měřítku bojí postavit, aby měli klid, že nakonec z takového politického subjektu prostě odejde sám. A Kuba to udělal a postavil se na vlastní nohy. Jestli to byl dobrý tah, to ukáže až budoucnost. A to v té chvíli, až představí ucelený program nově vzniklého politického hnutí. Nebo dokonce celorepublikové politické strany? To se uvidí.

Když jsem sledoval jak duel Vondra versus Havlíček, tak poté i rozhovor s panem Kubou, najednou jsem si uvědomil, že by tyto pány mohlo do budoucnosti něco sbližovat. Ale sbližovat se s hnutím ANO se politickým stranám, které mají minimální podporu voličů většinou nevyplatilo, protože postupem času je Babišovo hnutí doslova pohltilo. Vládní participace s ním by měla logiku jen tehdy, pokud by taková strana měla přinejmenším stejnou procentní podporu voličů jako hnutí ANO. Aby platila průpovídka, která se v tomto případě často používá: Já pán, ty pán.

Ale na druhou stranu, v některých evropských státech tradiční strany pochopily, a to tam, kde mají krajní pravicové strany ambice být ve vládě, že než pěstovat vzájemné hádky, je lepším řešením buď s nimi najít v některých politických bodech společnou řeč, čímž by je bylo možné v případné vládě usměrnit, nebo druhá možnost je ta, najít v politickém spektru méně spřízněné strany, udělat kompromisy a nacionalistické strany prostě obejít. Aby jednaly v národním zájmu, aby je nepustili k lizu. Odstrašujícím příkladem nechť je strategie hnutí ANO, s níž obsadilo novou českou vládu. Že Andrej Babiš umožnil populistické, krajně pravicové straně SPD podílet se na moci. Spojil se také s Motoristy, kteří teď zápasí podle nejnovějších průzkumů s pětiprocentním vstupem do sněmovny a kteří svými názory nejsou pro voliče zrovna důvěryhodní. A premiér Babiš na výtky a kritiku z mnoha stran neslyší, protože je jednak hladový po moci a jednak je bude potřebovat aby svými hlasy tyto strany potvrdily jeho nevydání k trestnímu stíhání. Co k tomu víc říct? Asi nic. Ale, že by se jednou hodinou klidu změnila celá politická kultura v Česku? Takovou změnu určitě nelze očekávat. Očekávat lze jen to, že současná vláda připraví voličům, kteří jí dali své hlasy ve volbách, ještě mnoho překvapení. A budou se možná opravdu moc divit, koho zvolili. 

Josef Machač

Náš týdeník může vycházet jen díky vaší finanční podpoře. Případné finanční dary prosíme zasílejte na číslo účtu 246279785/0300. Každý finanční dar potvrďte na email: pepik606@gmail.com

Další články

Úplněk nad Strakovou akademií 172

Úplněk nad Strakovou akademií

Ať tak či tak, Babišovy aktivity z devadesátých let nás mohou inspirovat k zamyšlení, jak se tehdy všechno vlastně seběhlo. A co nás tedy čeká, když zvážíme všechny tyto okolnosti? Budeme-li je rozpitvávat a zpochybňovat, budeme-li se pídit po tom, co je podstatou skutečné Babišovy politiky, musíme dojít k závěru, že pan Babiš je zřejmě posedlý představou, že se stane vůdcem, který bude do všeho zasahovat. A to nejen do státních záležitostí, což je jeho úkol, ale i do soukromí lidí. To už mu nepřísluší. Ale ani občané o to nestojí.

Přečíst článek
Co se povedlo na Devítce, by se hodilo celé Praze. Z luk park, z parku kluziště: Prosek ukázal, jak se dělá radnice. Starosta, který nesedí v kanceláři. Park Přátelství na Proseku: důkaz, že radnice může fungovat 239

Co se povedlo na Devítce, by se hodilo celé Praze. Z luk park, z parku kluziště: Prosek ukázal, jak se dělá radnice. Starosta, který nesedí v kanceláři. Park Přátelství na Proseku: důkaz, že radnice může fungovat

Možná se, vážení čtenáři, divíte, proč o tom píšu. Nemluvím ale do větru. Starosta Devítky pan Portlík kandiduje v pražských komunálních volbách na primátora Prahy. Člověk, který pro svou městskou část udělal maximum, by měl vést i celé hlavní město, už proto, že takových obětavých lidí je málo. Proto mu fandím a doufám, že ve svém úsilí uspěje i jako primátor.

Přečíst článek
Spokojený soused a zmatená Sedmička: Proč nestačí věřit andělské tváři 213

Spokojený soused a zmatená Sedmička: Proč nestačí věřit andělské tváři

Z toho plyne jedno poučení pro občany Prahy 7: nestačí dívat se do andělské tváře pana starosty Čižinského. Je dobré nejprve zjistit všechny okolnosti jeho vlády a teprve potom se rozhodnout, komu hodit svůj lístek do volební urny. To už ale ať občané rozhodnou sami, protože právě pro ně přichází svátek demokracie.

Přečíst článek

Líbí se vám naše práce?

Jsme nezávislý blog, který se snaží přinášet aktuální informace z Česka o vědě, politice a kultuře. Naše redakce funguje díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud se vám líbí, co děláme, můžete nás podpořit libovolným příspěvkem na účet:
246279785/0300 Číslo účtu zkopírováno.

Děkujeme za vaši podporu, která nám pomáhá zůstat nezávislí!

Neváhejte nás kontaktovat