Ještě jednou o minulosti?

Ještě jednou o minulosti?

Už několikrát jsem o těch sakramentských minulých časech nechtěl psát. Možná, že si někdo řekne, proč ten pitomec o tom pořád píše, když to lidi stejně nezajímá. A částečně je to i pravda, protože minulost je prostě minulost, a tím to končí. Ale představa o tom, že bych se už nikdy nezmínil o sedmdesátém druhém […]

488

Už několikrát jsem o těch sakramentských minulých časech nechtěl psát. Možná, že si někdo řekne, proč ten pitomec o tom pořád píše, když to lidi stejně nezajímá. A částečně je to i pravda, protože minulost je prostě minulost, a tím to končí. Ale představa o tom, že bych se už nikdy nezmínil o sedmdesátém druhém výročí – a poté o i těch následujících – násilné smrti Milady Horákové, zaveažděné komunistickým režimem, to by mně přátelé stouply slzy do očí, kdybych o tomto ostudném počinu tehdejší Československé justice opět nemluvil. I když jsem si vědom toho, že i kdybych o tom rozsáhle psal, stejně jí to život už nikdy nevrátí. Co však bychom měli udělat my občané, kteří si bolševickou diktaturu pamatujeme je to, že bychom si jej měli stále připomínat i v těch dobách, kdy žádné výročí není. V této souvislosti si ale musíme položit též otázku, co by se stalo, kdyby Rusko dobylo Ukrajinu a ovládlo naší zem, ale i celou střední Evropu. Nepochybně by zde vznikly režimy neméně autokratické a brutální jako za dob totality.

Nepochybně bychom si měli stále připomínat tuto justiční vraždu i v té chvíli, když pohlédneme na české sociální sítě. Když si člověk přečte některé slovní výlevy některých našich spoluobčanů obhajujících právě ruskou agresivní válku na Ukrajině, leze mu husí kůže po zádech. A právě tito lidé by po opětovně obnoveném ruském pořádku ukázali svou pravou tvář. Sčuchli by se s novou mocí a začali by nepochybně terorizovat svoje spoluobčany výměnou za to, že by jim byla poskytnuta neomezená moc, i když se dnes před národem staví do světla poctivých demokratů.

Už jsem se nikdy nechtěl vracet do minulosti, ale právě dnes jsem udělal výjimku a budu jí dělat každý rok, protože tu s válkou na Ukrajině nastalo nové nebezpečí, jak od samotného Ruska, tak i od těch sil v našem národě, které s ním sympatizují. A proto nelze říci nic jiného než to, abychom bránili naši demokracii zuby nehty proti všem, kteří ji chtějí zneužít ke svým nekalým cílům. Aby už nikdo nikdy nemohl nikoho zavraždit pro jeho politický názor. Aby se už nikdy nemohlo stát to, co se stalo v minulosti.

Josef Machač

Další články

Úplněk nad Strakovou akademií 172

Úplněk nad Strakovou akademií

Ať tak či tak, Babišovy aktivity z devadesátých let nás mohou inspirovat k zamyšlení, jak se tehdy všechno vlastně seběhlo. A co nás tedy čeká, když zvážíme všechny tyto okolnosti? Budeme-li je rozpitvávat a zpochybňovat, budeme-li se pídit po tom, co je podstatou skutečné Babišovy politiky, musíme dojít k závěru, že pan Babiš je zřejmě posedlý představou, že se stane vůdcem, který bude do všeho zasahovat. A to nejen do státních záležitostí, což je jeho úkol, ale i do soukromí lidí. To už mu nepřísluší. Ale ani občané o to nestojí.

Přečíst článek
Co se povedlo na Devítce, by se hodilo celé Praze. Z luk park, z parku kluziště: Prosek ukázal, jak se dělá radnice. Starosta, který nesedí v kanceláři. Park Přátelství na Proseku: důkaz, že radnice může fungovat 240

Co se povedlo na Devítce, by se hodilo celé Praze. Z luk park, z parku kluziště: Prosek ukázal, jak se dělá radnice. Starosta, který nesedí v kanceláři. Park Přátelství na Proseku: důkaz, že radnice může fungovat

Možná se, vážení čtenáři, divíte, proč o tom píšu. Nemluvím ale do větru. Starosta Devítky pan Portlík kandiduje v pražských komunálních volbách na primátora Prahy. Člověk, který pro svou městskou část udělal maximum, by měl vést i celé hlavní město, už proto, že takových obětavých lidí je málo. Proto mu fandím a doufám, že ve svém úsilí uspěje i jako primátor.

Přečíst článek
Spokojený soused a zmatená Sedmička: Proč nestačí věřit andělské tváři 214

Spokojený soused a zmatená Sedmička: Proč nestačí věřit andělské tváři

Z toho plyne jedno poučení pro občany Prahy 7: nestačí dívat se do andělské tváře pana starosty Čižinského. Je dobré nejprve zjistit všechny okolnosti jeho vlády a teprve potom se rozhodnout, komu hodit svůj lístek do volební urny. To už ale ať občané rozhodnou sami, protože právě pro ně přichází svátek demokracie.

Přečíst článek

Líbí se vám naše práce?

Jsme nezávislý blog, který se snaží přinášet aktuální informace z Česka o vědě, politice a kultuře. Naše redakce funguje díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud se vám líbí, co děláme, můžete nás podpořit libovolným příspěvkem na účet:
246279785/0300 Číslo účtu zkopírováno.

Děkujeme za vaši podporu, která nám pomáhá zůstat nezávislí!

Neváhejte nás kontaktovat