EN
DE
Je to takové nepsané pravidlo ve všech demokratických politických stranách. Obecně tam platí hierarchie odslužnosti. Že člověka taková strana odmění za dlouholeté působení nějakou funkcí, to by se dalo ještě pochopit, protože za pernou práci následuje patřičná odměna. Tak to chdí i v privátní sféře. Nelze to však pochopit v tom případě, když takového člověka nominují z těchto důvodů do vysoké státní funkce, i když je patrné, že nemá to, co k ní patří. Je na první pohled vyhořelý, postrádá razanci, vyjednávající schopnosti, a je pro politiky z ostatních zemí snadnou kořistí. Ale politické strany si neuvědomují, že prosazování takových lidí do vedoucích státních funkcí se jim nemusí vždy vyplatit. Že voliči nejsou hloupí a vše sledují, a že se jim takové přesuny vryjí do paměti. S tím musejí politici počítat. A důsledek takového jednání je ten, že lidé všechno zhodnotí ve volbách. Dávají pak jasný vzkaz. Chtějí vidět i novou gardu, nové tváře, jenž by mohly dosáhnout daleko větších výsledku, než ty předchozí.
To je i případ Demokrarické strany a současného amerického prezidenta Bidena. I v ní by se určitě našli lidé, jenž oplývají vůdčími schopnostmi, ale mají tu smůlu, že nejsou straničtí korunní princové. Minulé prezidentské volby vyhrála tato strana s odřenýma ušima, a teď se jim v kongresových volbách tyto vnitrostranické praktiky dokonale vymstily. Biden je určitě politik profesionál, ale chybí mu chaeizma, které by měl člověk v této funkci nepochybně mít. Ale ani následné kroky současné administrativy nesvědčí o její prozíravosti v zahraniční, ale i v domácí politice. Chaotický odchod z Afghánistánu, přemrštěné prosazování klimatických reforem, to jsou jen špičky ledovce neomluvitelných chyb. Ale problémy obyčejných Američanů zůstávají stále neřešené. Vysoká inflace a astronomické ceny energií straší občany jako noční můra. A následek? Dvacet miliónů domácností v USA je v prodlení s placením poplatků za bydlenî.
Ale ani Republikánská strana nemá na růžích ustláno. I v ní se snaži stranická princátka upevnit svojí moc. A tím nejviditelnějším kralevicem je bývalý prezident Donald Trump, jenž se nikdy nesmířil s prohrou v prezidentských volbách. V těch kongresových to také není žádna republikánská smršť, jak vykřikoval před volbami, protože velká část kandidátů, které podporoval nedosáhla valných výsledků. Celkové atmosféře nepomohly ani různé nevybíravé slovní přestřelky mezi Bidenem a Trumpem, ale ani různé soudní procesy, které dokonce vyústily v domovní prohlídku, kterou provedla FBI v Trumpově rezidenci. Ke všemu nepřispělo ani to, když bývaly prezident vyhrožoval nadějnému floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, jenž tam volby drtivě vyhrál, že pokud bude chtít proti němu kandidovat v příštích prezidentských volbach, tak zveřejní jiste materiály, které by ho mohly kompromitovat. O to větší ostuda, když to vzkáže kolega kolegovi z jedné strany. To všechno si voliči zapamatovali a uštědřili oboum stranám notný volební políček.
Trump šíří oheň a síru proti Bidenovi, a ten zas proti němu. Jeden mluví o honech na čarodejnice, druhý se vyjadřuje něco v tom smyslu, že Republikáni zažijí ještě pěknou srandu. Tomu se však můžeme jen pousmát, protože právě jemu nastávají nelehké časy. Republikáni totiž získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, což mu způsobí velké problémy. Korunní princove se hádají a lidé strádaji. Dává to nějaký smysl? Když už nic jiného, tak všechny ty šarády určitě nevrhají dobré světlo na americkou politickou scénu.
F J Wanka
Crown princes
It is such an unwritten rule in all democratic political parties. In general, there is a hierarchy of seniority. It would be understandable that such a party would reward a person with a function for many years of service, because hard work is followed by an appropriate reward. This is also the case in the private sphere. However, it cannot be understood in the case when such a person is nominated for these reasons to a high state office, even though it is obvious that he does not have what belongs to it. At first glance, he is burnt out, lacks decisiveness, negotiating skills, and is easy prey for politicians from other countries. But the political parties do not realize that promoting such people to leading state positions may not always pay off for them. That the voters are not stupid and are watching everything and that such moves are etched in their memory. Politicians have to reckon with that. And the consequence of such behavior is that people evaluate everything in the elections. They then give a clear message. They also want to see the new guard, new faces who could achieve far greater results than the previous ones.
This is also the case with the Democratic Party and the current US President Biden. In it, too, there would certainly be people who abound in leadership skills, but have the misfortune of not being party crown princes. The last presidential election was won by this party with their ears cut off, and now in the congressional elections just such internal party practices have exacted their revenge. Biden is certainly a professional politician, but he lacks the charisma that one should undoubtedly have in this position. But even the subsequent steps of the current administration do not testify to its foresight in foreign and domestic politics. The chaotic exit from Afghanistan, the excessive promotion of climate reforms, these are only the tips of the iceberg of inexcusable mistakes. But the problems of ordinary Americans still remain unsolved. High inflation and astronomical energy prices haunt citizens like a nightmoth. And the consequence? Twenty million households in the US are in arrears with their housing payments.
But even the Republican Party is not a bed of roses. Even in it, the party princess is trying to consolidate her power. And the most visible royalist is former Presiden0t Donald Trump, who never accepted defeat in the presidential election. In the congressional ones, it is also not a Republican storm, as he shouted before the elections, because a large part of the candidates he supported did not achieve general results. The general atmosphere was not helped either by the various indiscriminate verbal exchanges between Biden and Trump, but also by the various lawsuits that even resulted in a search by the FBI of Trump’s residence. It didn’t help when the former president threatened the promising Florida governor Ron DeSantis, who won the election there overwhelmingly, that if he wanted to run against him in the next presidential election, he would publish certain materials that could compromise him. It’s all the more shameful when a colleague tells a colleague from seone side. The voters remembered all this and gave both parties a considerable electoral slap in the face.
Trump is spreading fire and brimstone against Biden, and Biden is spreading fire and brimstone against him. One talks about witch hunts, the other says something to the effect that the Republicans are going to have another good laugh. However, we can only laugh at this, because it is he who is facing difficult times because the Republicans won the majority in the House of Representatives, which will cause him big problems. The crown princes quarrel and the people suffer. Does this make any sense? If nothing else, all the charades certainly don’t cast a good light on the American political scene.
J F Wanka
