Krátce řečeno. Současná česká vláda dělá všechno napůl. Naprosto selhala ve své komunikaci s občany, z nichž velká část v ni ztratila důvěru. Je potřeba obrátit kormidlo, a to co nejdřív, protože parlamentní volby se blíží a čas je neúprosný.

Blíží se Vánoce, ale sních jakoby zmizel. Že ho nevidíme v nížinách, to se dá ještě pochopit, i když i tam byl v minulosti alespoñ poprašek. Ale příjedeme-li do podhorských oblastí, kde byly před mnoha lety v tuto dobu metrové závěje, tak dnes tu najdeme jen pocukrované plochy. A proto nám nezbývá nic jiného, než jezdit za zimními sporty do těch nejvýše položených oblastí. I když sníh možná někde napadne, tak s nějakou opravdovou zimou nemůžeme asi počítat. A tak tu zůstanou jen vzpomínky. Kde že jsou ty doby, kdy jsme za mladých let v Podkrkonoší vnímali Vánoční čas jako něco posvátného, kdy se na tvrdém sněhovém površku třpytily sluncem osvícené zlaté hvězdičky, kdy jsme vymrzlí přišli domů, abychom si posléze dali hrneček vroucího kouřícího čaje. Na jednu stranu můžeme být rádi, že jsou ty doby dávno pryč, protože se naše zem tenkrát zmítala v tvrdé komunistické totalitě, ale na druhou stranu je to pro nás výzva k tomu, abychom si tu naši demokracii bedlivě hlídali. Lidem, kteří ty chmurné časy zažili z toho dodnes leze husí kůže po zádech, a tak jim pak zbyde opravdu jen ten sníh. Ať to vezmeme jakkoliv, člověku z takových myšlenek nebývá moc dobře po těle, a tak je lépe na to nemyslet, protože by se z toho mohla lehce stát nepříjemná noční můra. Ale nakonec radostně zaklepeme na dřevo, a v duchu si říkáme, že je všechno pryč a že žijeme v době, která je daleko od toho, co někteří z nás kdysi zažili. Ale mějme se stále na pozoru, protože nebezpečí stále trvá, a stačí jeden chybný krok a bude zle. Protože, ač si to ani neuvědomujeme, naše demokracie je stále křehká. Jsou tu stále síly, které číhají jako kočka u myší díry na kořist, aby ji znásilnily a ohnuly ve svůj prospěch.

Mluvíme-li o obezřetnosti, mluvíme-li o tom, jak bychom se měli starat o to, jak tu naši svobodu hájit, musíme také zákonitě hodnotit to, jak se o to stará současná vláda, protože slovo za slovem z jejich úst zní různé fráze o tom, jak tu existují ty nebo ony síly, které nazývá populisty a extremisty a které prý jsou nebezpečím pro tu naší demokratickou holku. Ale v konečné fázi je nedovede uzemnit pádnými argumenty, kterými by i ty největší nevěřící Tomáše přesvědčila o tom, že to co hlásají je jen cesta k tomu, jak získat politickou moc. Místo toho dosazuje do funkcí přirozeně nadneseně řečeno různé inkvizitorské tlachaly, kteří by prý měli za tučné platy potlačovat dezinformace. Ale neuvědomuje si jednu věc. Že bojovat s dezinformací znamená skálopevně. občany přesvědčovat o tom, že tvrzení politických odpůrců nejsou pravdivá, a zároveň přidávat pádné argumenty, které by u nich obstály. A tady vidíme humpoláctví, těžkopádnost, což se dohromady snoubí s nepřiměřenou chlubivostí, ale nakonec z toho vychází i naprosté nechápání současné politické reality.

Nejsilnější politická strana v současné vládní koalici ODS (Občanská demokratická strana), obklopená dvoumi tříprocentními ministranami, nahrává svou politikou zrovna těm sílám, které by mohly v naši zemi zavést takové pořádky, které by se nám příliš nelíbily. A i když by už sice neměly nic společného s dávnými dobami komunistické totality, přesto by mohly nepříznivě ovlivňovat jak osobní tak i společenský život občanů naší země. Její současné vedení nedostatečně prosazuje ideu svých kořenů, které vznikaly v dobách, kdy se naše demokracie po roce 1989 rodila. Odéeska byla sebevědomou pravicovou stranou, která dosahovala nemalych volebních zisků. Dnes, jako by se její původní politické směřování ztratilo, protože dává prostor více svým přívěskům, než sama sobě. Křiklouni z těchto ministran se mnohdy sebevědomě prosazují, vznášejí návrhy jak by se mělo to či ono udělat, čímž se vlastně upozaďuje její vedoucí síla v současně vladní koalici. A to není dobře, protože takový přístup musí být trnem v oku jak skalním voličům, tak i mnohým členům strany, kteří ji poctivě budovali po celá léta její existence. A to by se jí mohlo v odcházejících sněmovních volbách zle vymstít. A potom se nebude nikdo ptát, jestli ta nebo ona z koaličních stran udělala chybu. Nakonec z toho bude stejně obviněna ODS jako nejsilnější vládní strana. A jak se zachovají v budoucnosti koaliční strany včetně těch přívěsku? Tý ji před sněmovními volbami podrazí, když ucítí, že by se mohly opět dostat k moci. A protože současná česká vláda dělá všechno napůl, tak jí prostě občané nevěří. Bylo by dobré se nad tím vážně zamyslet, protože do sněmovních voleb zbývá necelý rok. Ale jestli k tomu dojde, to je ve hvězdách.

Josef Machač