Nejsme přece ve středověku

Epidemie jsou staré jak téměř lidstvo samo. Na celém světě jim v minulosti padlo za oběť velké množství lidí. Ale nejvíce obyvatel naší planety jim podlehlo v dobách, kdy nebyla medicína na takové úrovní, aby jim čelila. Postupem času nacházela stále nové prostředky, které posléze jejich průběh stabilizovaly. Dvacáté století bylo údobím úžasných objevů ve všech oborech lidského konání. Zejména medicína prošla vývojem, který nemá v dějinách obdoby.

Dnes lékařská věda pracuje se stále novějšími technologiemi, takže bychom si mohli právem myslet, že už existuje málo nemocí, které nás mohou ohrozit. Přišel Covid-19, a toto tvrzení přestává platit. Tento název vznikl z anglického spojení coronavirus disease (nemoc, choroba) označující infekční onemocnění, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Zamotává hlavu odborníkům hlavně tím, že je nevyzpytatelný. Někdo překoná infekci bez viditelnějších příznaků, u někoho probíhá velmi komplikovaně. Tento mechanizmus se zatím nepodařilo identifikovat. Má se všeobecně za to, že míra onemocnění záleží na tom, s jak velkou razancí se proti němu postaví imunitní systém každého jedince, a jak dalece se rozmnoží v lidském těle. Vědcům se zatím nepodařilo odkrýt strukturu proteinů (bílkovin), jejichž prostřednictvím vir proniká do buňky, aby se zde posléze začal rozmnožovat. Zatím se v celém světě šíří nákaza lavinovitým způsobem a nikdo neví, co bude dál. Budou konečně k dispozici farmaka, která dokáží nemoc zcela vyléčit? I když už nějaké alternativy existují, lék, který by vir v lidském těle s konečnou platností likvidoval je v nedohlednu. V současné době se jen experimentuje. Zkouší se antivirotika Rendesivir, Favipiravir a antimalarikum Plaquenil. Ve hře jsou i další možnosti.

Nepodléhejme však panice. Ono to je však velice těžké, když nás sdělovací prostředky denně zásobují informacemi, které se podobají hovorovému filmu. Jako bychom ho sledovali v atmosféře temného pokoje. Smějí se, trochu srandy neuškodí. Co nám zbývá v téměř domácím vězení? Když tak sedíme v křesle a zakoukáme se do bílých stěn, zapneme opět televizi a zjistíme, že nám tam předhazují slaboduché seriály a druhořadé filmy, tak nás i to sezení přestane bavit.

A tak lidská společnost musí přemýšlet nad tím, jak z toho ven. Člověku se tomu nechce věřit. Dnes máme k dispozici stále převratnější technologie, které připomínají to, s čím jsme se před lety setkávali jen ve vědecko-fantastických románech, a nyní nás překvapí vir, s nímž si nevíme rady. Tak jako lidé a říše zvířat bojují proti sebedestrukci, tak i mikrosvět činí něco podobného. Je tu nejdéle ze všech živočichů. Formoval život na naší planetě. Člověk proti němu bojuje preparáty, on strukturálními změnami, čímž jsou jeho obyvatelé proti nim odolní. Nejsme ale ve středověku, abychom se tomuto neviditelnému nepříteli nedokázali postavit. Budoucnost nám ukáže víc.

Josef Machač