Odvaha

Na první pohled je to takové obyčejné slovo. Ve skutečnosti má různé významy. Běžně může jít o jednání, které je něčím výjimečné. O postoje, které nejsou v souladu s oficiálními přístupy k nějaké věci. Ať už se jedná o dění politické, či společenské. Postavení se proti něčemu, co není etické, co se neslučuje se slušností, ale také hájení toho, čeho se nám v dnešní době vinou neutěšené situace zrovna nedostává: občanských svobod. Tato základní lidská práva byla u nás zamlžována už dávno předtím, než se objevila pandemie. Nástupem hnutí ANO do vedení státu.

Nechtěl jsem otvírat koronavirus, mluví se o něm denně dost. Postupně jsem ale zjistil, že se tomu nelze vyhnout, protože kolem něj se to všechno točí. Když už se o něm zmíním, tak jen v kontextu s nejnovějšími událostmi a budoucností. Mnohá média o něm, a dění kolem něj, chrlí denně takové množství informací, že z toho musí člověk zákonitě zblbnout.

Teď něco o odvaze, kterou podstupuje osoba samostatně výdělečně činná (OVSČ), když si vezme od státu tu pětistovku na den, kterou se tak rád chlubí. Tu almužnu pokrývající jen nepatrnou část újmy jim zaviněné. Vím, že živnostníci nemají jinou možnost než ji přijmout, protože zákazy je naprosto odřízly od výdělku. Ale, kdo jim zaručí, že až státu odtrne, až se vrátíme do normálního provozu, že nebude chtít peníze vrátit zpět? To, že se tak nestane, jim nemůže dnes nikdo zaručit. Zákon šitý horkou jehlou bude mít určitě mnoho mezer. A nevěřím totiž ani tomu, že by vládní představitelé dali někomu něco zadarmo, aniž by si nenechali v záloze právní klíčky, které by mohli v budoucnosti proti příjemci uplatnit.

Banky a další instituce denně nabízejí v podlézavých reklamách půjčky. Není i zadlužení v dnešní době větší odvahou než kdy jindy? Lidé bohužel podléhají oficiální propagandě, která je uklidňuje v tom smyslu, že stát případnou hospodářskou krizí zmírní. Toho by nemohl dosáhnout jiným způsobem než tím, že by tisknul stále více peněz, čímž by se nepochybně zvyšovala inflace. A to nevěstí nic dobrého. Zatím mají občané ještě nějaké úspory, tak utrácejí. Ale, co až jim peníze dojdou? O práci bude nouze a příjmy zmizí. Co potom?

Odvaha jako lidské konání je těsně spojena s další vlastností, a tou je trpělivost. Odvážný člověk musí být současně trpělivý. Proto je třeba s neúnavnou odvahou a trpělivostí zveřejňovat kritiku každého chybného kroku vlády. Tato myšlenka mě napadla zrovna v tu chvíli, když jsem sledoval rozhovor, který poskytl premiér Babiš televizi Nova. Ukázal se dokonale. Když mu nešel pod vousy nějaký moderátorův dotaz, skákal mu do řeči, a přitom se držel stále své oblíbené rétoriky o tom, jak to vlády před ním dělaly špatně, jak on stát řídí nejlépe. Prezentoval se tím jako člověk, jenž nepřipouští odlišné názory. Neškodila by mu nějaká ta hodina jazyka českého, ale také nutnost přikořenit svou premiérskou kariéru notnou dávkou politické etiky.

Josef Machač