Přísahejte, a řeknete ano

Oteplilo se. Proti minulému měsíci je už příjemné počasí. Konečně tu máme léto. Všude je plno lidí, vláda rozvolňuje a dělá to tak, že nikdy nevíme, co platí a co ne. Občas příjde bouřka, a po ní se příjemně ochladí. Bylo by to léto jako každé jiné, ale tento rok je tomu trochu jinak. Ne však v jeho samé podstatě, nýbrž co se týče politiky. Čínský vir jakoby se schoval a číhal někde v ústraní na chvíli, aby zas započal svoje nekalé dílo. Všude to bublá a syčí, lidé jsou nespokojení s veřejnými poměry. Ale nejvíce to vře v politických stranách, protože je pár měsíců před volbami. Zatímco ty, s autokratickým nádechem, které jsou už u moci, ale i ty, které čekají na svou příležitost a prahnou dychtivě po moci, aby nás mohly dál okrádat o naší svobodu, demokratická uskupení se mnohdy zabývají podružnými záležitostmi místo toho, aby včas odhalovala záměry svých protivníků. Zapomínají na to, že nad naší politickou scénou se vznáší závažné nebezpečí v podobě Šachtový Přísahy. Nebezpečí, které málokdo registruje, ale je opravdové. Připomeňme si tedy pár skutečností, proč tomu tak opravdu je.

Šlachta byl od ledna 2008 do června 2016 ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), tedy i v roce 2013, kdy proběhl zásah kriminalistů na úřadu vlády. Když opustil tyto funkce, vklouzl záhadným způsobem pod křídla Andreje Babiše, když zastával od srpna 2016 do lidtopadu 2019 post zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucího sekce pátrání Celní správy ČR. Okolností pádu tehdejší vlády jsou stále temnější než noc, protože se dodnes Nečasovi nepodařilo dokázat téměř nic. Soudní řízení se táhne již několik let a česká justice pořád zkouší, na co by ho dostala. Mimo jiné to zkoušela i na poskytování jakýchsi trafik za to, že nějaký politik něco učinil ve prospěch tehdejší Nečasovy administrativy, která mu prý měla za to něco údajně poskytnout, což dnes současný premiér dělá veřejně a nikdo ho za to netrestá. Zároveň se nad jeho osobou schyluje k započetí trestního stíhání, což by mělo vést za normálních okolností k jeho rezignaci, ale on odstoupit v žádném případě nehodlá. Jedná se tedy přinejmenším o stejnou věc, jako v Nečasově případě. V této souvislosti si mohou občané zákonitě pokládat otázku, zda dění v roce 2013 někdo záměrně neovlivňoval. A Šlachta byl stále přitom. Po nějakém čase ho Babiš posadil do funkcí, na něž měl bezprostřední vliv.

A teď Šachta založil záhadné politické hnutí čí stranu Přísaha. Jezdí po republice a snaží se vtírat do přízně občanů. Proč najednou právě on, který se v minulosti oddal do lůna Babišovy přízně? Nemáme si to vykládat tak, že po možném debaklu socialistů v nadcházejících volbách bude premiér potřebovat případného koaličního partnera? Když si to spočítáme, tak kolice ANO, KSČM, SPD a právě Přísahy, by byla po nich celkem reálná, pokud by se Šlachta do Sněmovny dostal. Že by to byla tragédie pro celou naší zem, o tom není pochyb.

Ale abych nezapomněl na to léto. Zahrádky, ale i vnitřky restaurací jsou už otevřené a člověk si může dát v klidu pivko. A že příjde občas nějaká ta letní bouřka, vem to čert. Když se začínají zhlukovat mraky, tak zaleze do vnitřku hospody a je mu dobře. Ať hromy bijí, to nám nevadí, to přežijeme. Nejhorší je však klid před tou bouřkou. Vzduch je vlhký a cítíme, že se něco stane. Ale právě ta Šachtova Babiš-Přísaha je pro demokratický smýšlející občany tím předbouřkovým zdánlivým klidem, ale i důvodem k zamyšlení.

Josef Machač

Dodatečná poznámka: omlouváme se čtenářům, správně je „smýšlející“.