EN
DE
Inflace je pod deseti procenty, ale není důvod k radovánkám. Z úst současné vlády slýcháváme, že je to důkaz její politiky. Zatím jsme však jen svědky toho, že se strany ve sněmovně hádají o tak zvaný ozdravný balíček. Jestli to nebo ono je správné, jestli přidat či ubrat tam, anebo onde. Vzájemná nevraživost poslanců nabírá na intenzitě, a přitom z toho nevyplouvá jasný cíl. Jak naše veřejné finance zcela dostat z průseru, v němž se momentálně nacházejí, protože zatím se s určitostí neví, jestli chystané změny více nezatíží státní kasu sociálními výdaji, než by se nakonec ušetřilo, a to z toho důvodu, že by se lidé vlivem zamýšlených změn, mohli ocitnout ve vážnych finančních potížích.
V pozadí tohoto procesu syčí jako háďata různé zájmové a lobbistické partičky, které se snaží ovlivnit co se dá, z čehož vzniká opravdový včeli úl, kde vše bzuží a šramotí. Ale obyčejní lidé zůstávají sedět v posledních lavicích, hlásí se o slovo, ale jsou odbývání tvrzením, že věci se v dobré obrátí. Komunikace občané versus politici vázne. Přitom pokud balíček projde, čekají je nelehké časy. A pokud někdo tvrdí, že to tak není, tak se ocitá mimo realitu!
A zatím se poslanci budou hádat dál a dàl. Hlavně o to, kdo za nastalou neblahou finančni situaci státu může. Je to jako letní bouřka. Nebe se zatáhne, začne hřmít, a pak sibérie skončí a vše se opět vrací ke klidu. A výsledek? Zatím se nedochází ke konkrétním závěrům. Zatim se neví ani to, kdo dostane dotace a kdo ne, a proto je konečná podoba balíčku zatím v nedohlednu, i když bude zřejmě nakonec schválen, protože vládní koalice má v parlamentu většinu. Přes některé nelogičnosti v jeho obsahu, až po nejvíce kotraverzni návrh na odpuštění spotřební daně na tiché víno, z čehož budou těžit z velké části zahraniční dodavatelé, to jsou vážné signály k tomu, aby se nad ním vláda ještě důkladněji zamyslela, a zhodnotila i politické důsledky svého počínání. A nějaké nadržování něčemu nebo někomu, by mohlo občany jen popudit, což by posloužilo těm, kteří soustavně baží po moci. Protože když už mají na dluh státu přispět všichni, tak nelze dělat výjimky. Tečka.
A při té hádanici ve sněmovně kdo za co může, přetřásá se i to, kdo v munulosti utrácel víc. Všichni bez rozdílu si mnou nosy a melou všechno možné, aby se z toho vykroutili. A realita? Utrácely všechny vlády bez rozdílu. Ale abychom byli féroví, musíme se té současné vlády zastat. Ty minulé žily v konjuktuře, a přesto s veřejnými financemi nedělaly zhola nic. Zůstaly po nich jen dluhy. A Babišův band, právě ten, který tam byl před tou současnou politickou reprezentací, teď vládní koalici kope do kolen.
A občané se zákonitě ptají, jak to všechno dopadne, když si kupují v supermarketech pořád předražené zboži. Na druhou stranu jsou tu i státem spravované úřady, přecpané hordami mnohdy arogantních úředníků, kde se na všechno musí vyplňovat haldy zbytečných papírů. Ale do očí bijící jsou i některá ministerstva, na jejichž půdě se údajně platí predražené keteringy, a dokonce se tam prý některým zaměstnancům vyplácejí nekřesťanské odměny. Dá se tomu vůbec uvěřit? Ať je to tak, či onak, tak na tyto tendence by měla vláda dát pozor, protože právě tam je potřeba šetřit nejvíc. V tomto ohledu by měla jít občanům příkladem. Vládní strany nesmí zapomínat ani na to, že v roce 2024 nás čekají Krajské volby, Senátní volby a volby do Evropského parlamentu a že jakákoliv neuvážená rozhodnutí by se jim mohla zle nevyplatit. To je prachsakramenská výzva pro budoucnost!! A proto by naměly předčasně jásat nad tím, že se inflace dostává pod deset procent. Vždyť je to stàle katastrofa a určitě to není důvod k radosti.
Josef Machač
