Za několik dní se v USA uskuteční prezidentské volby. Celý svět s napětím očekává, kdo usedne do Bílého domu a jaká bude příští politika Spojených států.

Za několik dní se v USA uskuteční prezidentské volby. Celý svět s napětím očekává, kdo usedne do Bílého domu a jaká bude příští politika Spojených států.

Jen několik dní do voleb. Oba kandidáti zostřují svojí předvolební kampaň. Jaký bude jejich průběh? Proběhnou korektně a bez konfrontací mezi oběma tábory? To ukáže čas.

Za několik dní se v USA uskuteční prezidentské volby. Celý svět s napětím očekává, kdo usedne do Bílého domu a jaká bude příští politika Spojených států. 485

Blíží se prezidenské volby ve Spojených státech. Všude je kolem toho mnoho rozruchu, protože všichni se ptají, jaká že bude příští orientace politické reprezentace v Bílém domě. Kdo v USA nastoupí do prezidentského úřadu? Ujme se ho Donald Trump z Republikánské strany, anebo Kamala Harrisová z Demokratické strany? Zatím se o tom může jen spekulovat, protože předvolební průzkumy naznačují, že šance obou kandidátů jsou vyrovnané a že ani jedna strana si nemůže být svým vítězstvím zcela jistá. Navíc se konají ve velmi složité době, kdy stále pokračuje válka na Ukrajině, ale eskaluje i konflikt na Středním východě. Podívejme se tedy na to, jak se na ně pohlíží ve svétě.

V poslední době se v mnohých evropských státech objevují k jejich průběhu poněkud zvláštní hodnocení. Některá tamní média vykreslují republikánského kandidáta Donalda Trumpa velmi rozporuplně. Až se nám může někdy zdát, že používají mnohá tvrzení, která se objevují v předvolební kampani Demokratické strany. Z toho můžeme usuzovat, že ve většině komentářů není mezi ním a Kamalou Harrisovou měřeno stejným metrem. A to na rozdíl od USA, kde političtí komentátoři informují veřejnost jiným způsobem. Tam záleží na tom, jestli je určité médium levicového nebo pravicověho zaměření, a podle toho veřejnost informuje. A ta si poté musí udělat svůj vlastní názor. Zrovna tak by se měl chovat každý žurnalista, jehož zámérem je zprostředkovávat čtenářúm a sledovatelúm pravdivé a nezávislé informace. Nepřiklánět se k žádné ze soupeřících stran. A co se týče přístupu některých médií k Donaldu Trumpovi? Evropští komentátoři by měli brát zřetel na to, že je kandidátem na prezidenta jedné ze dvou největších amerických politických stran. A navíc, byl do této funkce nominován demokratickými strukturami své strany. Nic víc se k tomu nedá říct.

Že by asi současné vedení Evropské unie nebylo příliš spokojeno, pokud by Donald Trump volby vyhrál, to je celkem pochopitelné. V takovém situaci by se asi snížily garance na její obranu směrem od USA, a proto by na ni musela vynakládat daleko větší finanční prostředky oproti minulosti. To by mohlo Evropu uvrhnout do ještě hlubších finančních problémů, v nichž se momentálně nachází. A ty jsou nemalé. Její konkurenceschopnost vučí ostatnímu světu pokulhává, evropští výrobci elektromobilů nejsou sto konkurovat těm státem dotovaným z Číny. Vážným problémem zůstává i nekontrolovatelný příliv uprchlíků, s nímž si dodnes nedokázala poradit. Ať tak či onak radováni se, pokud by zvítězila Kamala Harrisová, a doufání v to, že právě ona by jí byla více nakloněná než Donald Trump, taková očekávání nejsou v současné době příliš reálná. Číhá na ni nebezpečí, s nímž se bude muset vyrovnat sama, bez jakékoliv berličky od Ameriky. Rusko je od ní vzdáleno co by kamenem dohodil, a jeho mocenská rozpínavost je nepředvídatelná. I z tohoto důvodu budou nuceny evropské státy vynakládat na svoji bezpečnost daleko větší finanční prostředky, než jak to činí v současné době. To je nevyvratitelná skutečnost, ať tam bude Trump či Harrisová. V tom případě by též musela slevit ze svých nesmyslných zelených projektů, které občany unie jen obtěžují. A toho se bojí zelení bohatýři, kteří pějí ódy na demokraty. Aby zbylo více peněz na bezpečný život Evropanů. Ve více směrech se bude muset postarat sama o sebe. Přesně tak, jak to činí obecně každý z nás. Zacházet pragmaticky s finančními prostředky Bez toho to asi nepůjde.

A co by přineslo vítězství Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové autokretickým státům? Zřejmě nic. Ať vyhraje kterýkoliv z nich, bude muset především ctít americké zájmy. Na Středním východě nemůže být Amerika outsidrem vůči Íránu, ale stejně tak nemůže Ukrajinu obětovat Rusku, protože by tím popřela svoje demokratické poselství, které prosazuje po celém světě, a čímž by ukázala i svoji slabost. Že neustoupí ze svých zásad, nechť je jasným vzkazem všem škarohlídům a skepticky přemýšlejícím lidem, kteří si neuvědomují, že v tomto čase probíhá konfrontace mezi demokratickými a autokratickými systémy. Souboj nejen v Americe, ale i na celém světě.

Josef Machač

Další články

Konec jedné éry: Porýní-Falc jako zrcadlo německého neklidu. Post J. F. Wanky k nedávným volbám v německé spolkové zemi Porýní Falc 142

Konec jedné éry: Porýní-Falc jako zrcadlo německého neklidu. Post J. F. Wanky k nedávným volbám v německé spolkové zemi Porýní Falc

Ve všem je třeba hledat analogii. A volby v Porýní-Falci jakoby kopírovaly českou politickou scénu. I zde se politické strany, které byly součástí minulé vlády a které prohrály parlamentní volby, nemohou s tímto stavem dodnes smířit. A tak se nám naskýtá znovu otázka, z jakého důvodu je prohrály. Snadná odpověď. Tak jako v Porýní-Falci sociální demokraté, tak i v Česku tyto strany nesplnily očekávání svých voličů. Neodpověděly jim na základní otázky, ale nenabídly voličům jasnou vizi do příštích let. A co víc? Nedokázaly se rozloučit s lidmi, kteří prohru způsobili, ale nepředstavily voličům ani nové tváře, které by mohly napravit reputaci těchto politických stran, kterou ztratily v parlamentních volbách. A nečiní tak dodnes. To je ale osudná chyba, která se jim v budoucnosti vrátí jako bumerang. Chorobná touha po opětovné seberealizaci byla silnější než blaho samotných stran. Ale i v Německu se můžeme s tímto nešvarem setkat na každém kroku. A proto bychom se měli v této souvislosti zamyslet nad tím, zda jsou nedávno proběhlé volby v Porýní-Falci začátkem obrody i tamní celostátní politiky. Uvidíme.

Přečíst článek
Ozvěny zálivu: Mezi energetickou bezpečností a totální válkou 169

Ozvěny zálivu: Mezi energetickou bezpečností a totální válkou

Stojíme na prahu konfliktu, kde se střetává technologická dominance Západu s asymetrickým odporem regionálního hráče, který nemá co ztratit. Příští dny ukáží, zda USS Tripoli a doprovodná plavidla přinesou stabilitu, nebo se stanou katalyzátorem pro globální energetický kolaps.

Přečíst článek
Údery Spojených států a Izraele na Írán stále pokračují. Za tu dobu bylo zabito velké množství pohlavářů tamějšího režimu. Budoucnost Íránu je nejistá, protože teokratický teroristický režim se drží u moci zuby nehty. A nic nenasvědčuje tomu, že by se jí chtěl dobrovolně vzdát. 156

Údery Spojených států a Izraele na Írán stále pokračují. Za tu dobu bylo zabito velké množství pohlavářů tamějšího režimu. Budoucnost Íránu je nejistá, protože teokratický teroristický režim se drží u moci zuby nehty. A nic nenasvědčuje tomu, že by se jí chtěl dobrovolně vzdát.

A tak můžeme jen spekulovat, jak se konflikt na Středním východě nakonec vyvine. Uvidíme, co se stane v příštích dnech a měsících.

Přečíst článek

Líbí se vám naše práce?

Jsme nezávislý blog, který se snaží přinášet aktuální informace z Česka o vědě, politice a kultuře. Naše redakce funguje díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud se vám líbí, co děláme, můžete nás podpořit libovolným příspěvkem na účet:
246279785/0300 Číslo účtu zkopírováno.

Děkujeme za vaši podporu, která nám pomáhá zůstat nezávislí!

Neváhejte nás kontaktovat